Jitka Bezuchová (vlevo) z Roztok se letos sice nedočkala skupiny Rangers, přesto si DUC užívala, stejně jako její kamarádka. Foto -lep-

Patnáctý ročník Dobře utajené country byl opět dvoudenní

DUC láká staré i mladé

SLABCE. Kdysi možná byla dobře utajená, ale soudě podle návštěvnického ohlasu, jsou tyto dny už dávno sečteny. A není divu, patnáct let se zkrátka nepromíjí. Letošní jubilejní ročník Dobře utajené country (DUC) ve Slabcích byl (podobně jako ročníky pět a deset) dvoudenní.

Organizátorsky je prý, podle prezidenta DUC Vladimíra Škrlanta, pořádání dvoudenní akce celkem v klidu. „Lidé jsou ochotní to dělat, ale bez dobrého pořadatelského týmu by to nešlo a pochopitelně ani bez sponzorů, kteří by vydali na malý telefonní seznam. Letošní ročník jsme zkusili pojmout jako vzpomínku na ten úplně první a vyšlo to, muzikanti byli vstřícní a zvukař Elza perfektní.“

S nápadem na DUC přišla čtveřice lidí, ale kdo prý byl ten úplně první, o tom dnes panují jen dohady. V každém případě prvním zvukařem byl Míra Jirásek a prvním moderátorem, k němuž se během sedmého ročníku přidala Dáša Mudrová, byl Honza Janota. „Dva roky jsme moderovali spolu a dnes opět stojíme oba na pódiu. Týden jsem přemýšlel o tom, že jsem Vláďovi kývl na pozvání, ale dnes toho nelituji. Je tu spousta známých tváří a kamarádů,“ objasňuje moderátor.

Mezi prvními kapelami, které se tu objevily, byla skupina Pivo. Stala se proto kapelou, jenž otevřela patnáctý ročník. A jak podotkl Honza Janota, PIVO neznamená jen známý zlatavý mok, ale původně to byla zkratka pro První instrumentálně vokální orchestr Rousínov. „Takže kapela se jmenovala PIVOR, ale když se její sláva dostala dostala za hranice okresu, přišlo zjednodušení na Pivo.“

Po patnácti letech nepřekvapí, že zhruba polovinu osazenstva na louce tvoří lidé z celé České republiky, nejčastěji potkáváte Plzeňáky, Berouňáky, ale co zaujme, je značný počet mladých. To dokládá i rakovnická trojice dívek, k nimž country příliš nesedí. „Ve skupině Pivo hraje tatínek a na country jsem vyrostla, stejně jako kamarádka Jana, takže je to spíše taková vzpomínka na dětství, než náš momentální hudební zájem,“ objasňuje Bára Podaná, která zavítala do Slabec pouze na páteční program. Většina účastníků však strávila ve zdejším parku dva dny.

Zda bylo problematické udržet po oba dny na louce pořádek, vysvětluje opět Vladimír Škrlant. „Snažíme se, aby lidé z louky večer odešli, sebereme odpadky a ráno je vše opět připravené. Nebyl s tím žádný problém. I hygienicky to bylo letos lepší, než v minulých letech. Co mě potěšilo, bylo to, že ani policie neměla žádnou hlášku na opilého řidiče za volantem a přitom tam byly kontroly.“

Lidé si skutečně svou dobře utajenou pohodu užívají. „Jsme připraveni na všechno na vedro i déšť. Jsme tu podruhé, a že to je dvoudenní, je pro nás výhodnější, protože jsme od Plzně,“ říká jedna z mladších posluchaček Markéta Steifová. Z druhého konce věkového spektra je Karel Štech z Chrástu. „Jsme tu už šestý rok, prostředí je ideální, zázemí nemá chybu, je tu to domácké. Líbí se nám tu, jinak bychom sem nejezdili. Posloucháme všechno, přece sem nepojedeme na jednu kapelu. První rok se mi nelíbilo Hradní duo, ale pak už ano, jinak jsem příznivcem staré klasické country.“ Lidskost a připravenost na všechno potvrzuje i Jiří Olič z Otročiněvsi. „Těším se i na lokální kapely. Mají něco do sebe.“

Lehce zklamaní byli letos dva z téměř domácích návštěvníků. Jitka Bezuchová z Roztok se nedočkala skupiny Rangers a Evě Staňkové z Rakovníka zase chyběl Pavel Bobek. „Jsem fanda country a ve Slabcích se mi moc líbí. Celý rok plánuju a těším se. Těšila jsem se na Rangers, ale bohužel asi nebudou,“ říká Jitka a Eva Staňková, která letos nalákala do Slabec i své dvě přítelkyně. Připouští, že je vlastně moc lákat nemusela. „Jezdíme spolu i na dovolené a country hudbu máme rády, tak jsme tady. Já patřím k pravidelným návštěvníkům od osmého ročníku, nebyla jsem pouze vloni. Bude mi chybět Pavel Bobek. Bohužel tu nemůžeme být oba dny, i důchodci jsou zaměstnáni.“

Lenka Pelcová