Na zemědělce doléhají plísně a časový skluz
Po deštích se na polích spěchá
RAKOVNICKO. Deštivé počasí je nepříjemné nejen pro všechny, kteří vyrazili na dovolenou, ale komplikuje život i zemědělcům. Na Rakovnicku se po vydatných deštích opět rozběhly žně, ale časovou ztrátu budou zdejší zemědělci jen těžko dohánět. Po letošní klimatické nepřízni věští i slabší úrodu.
„Zpožďuje se všechno, a když bude pokračovat stávající počasí, nebude kvalitní obilí, zrno začne klíčit. Problémy máme i s řepkou, ta by měla být kolem dvacátého srpna vysetá. Budeme mít pěkný frmol, protože nestíháme sít,“ říká Václav Matějovský z Velké Bukové, který hospodaří na 220 ha. „Na Bukové během tropických dnů obilí téměř shořelo, takže nemáme problém s tím, že by nebylo dostatečně vyzrálé. Teď potřebujeme, aby vyschlo a mohli jsme začít sekat, protože nedosušujeme. Pochopitelně se mohou objevit i plísně. Celkově máme skluz asi deset dní, což se projeví i na podzimní setbě. Slabší je i kukuřice, které dlouhotrvající zima a následné sucho příliš nepřidaly, takže je slabší, než v jiných letech.“
Jaká bude kvalita obilovin, řepky, kukuřice, vojtěšky či chmele zatím neví ani v Kněževsi. „Ale už dnes je jasné, že to nebude žádný zázrak, ani výnosově. Počasí je špatné, ale před dešti ještě u nás nebylo obilí stoprocentně zralé (hlavně stébla v kolínkách). Naštěstí máme sušičku, takže můžeme dosoušet, i když to opět snižuje kvalitu zrna a navíc se to nevyplácí ani ekonomicky. Na žně se vždycky chvilka najde, ale horší pak budou ty následné práce,“ říká agronom družstva Martin Fouček.
„Problematická bude i sláma a seno, siláž jsme už naštěstí udělali z první a druhé seče vojtěšky.“ Podle agronoma Foučka jsou už na pšenicích vidět plísně. „Je tam čerň, která snižuje kvalitu, neboť sežere zrno a vzniká zadina. Naštěstí máme i živočišnou výrobu, takže ji zkrmíme. Když není, stejně ji musíme kupovat. Snad bude i nějaká úroda v potravinářské kvalitě, ceny zatím vypadají slibně.“
Počasí pochopitelně komplikuje život i chmelařům. Půda je podmáčená, takže chmelnice jsou samé bláto a sklizeň chmele se zpozdí o zhruba tři až čtyři dny. „Musíme tam vjet, protože stříkáme,“ říká Petr Bazika z Chrášťan. „Letošní výnos bude nižší, protože jsou malé hlávky. Dnes zatím nejsem schopný říct o kolik, to poznáme, až začneme sklízet.“ Problémem chmelařů je i peronospóra (houbová choroba), která se za vlhkého počasí šíří na pazochové listy a napadené, nevyvinuté hlávky zastaví růst, zakrní a tvrdnou.
Byť by se mohlo zdát, že podzimních brambor se výkyvy počasí tolik netýkají, opak je pravdou. Josef Kounovský ze Šípů jich sice na trh dodává minimum, a přestože je bude vybírat až v září, i jemu komplikuje počasí život. „Museli jsme zvýšit počet postřiků, brambory jsou hodně napadeny plísní a mandelinkou. Proti ní jsme už třikrát stříkali. Brambory jsou celkově menší, zatím moc nenarostly, i když mají docela pěkně nasazeno. Nejprve bylo sucho a dnes? To vidíte sama. Máme ještě chvíli čas a pokud udržíme nať živou, brambory to doženou, ale už do toho nechme dávat moc chemie,“ uzavírá.
Lenka Pelcová
