Obytný dům statku by se po rekonstrukci mohl stát zázemím skanzenu.

Majitel pozemků jedná o přesunu prvního roubeného domu

V Chlumu možná vznikne skanzen

CHLUM. Za pár let by mohli jezdit turisté do Chlumu u Pavlíkova nejen díky cyklostezce či křivoklátským lesům, ale i díky roubeným stavbám lidové architektury. Majitel jednoho ze zdejších statků totiž plánuje na třech pozemcích, které k usedlosti patří, zřídit skanzen. Administrativně tomu již nic nebrání. Územní plán obce prošel změnou a je již možné do těchto lokalit začít stavby přemísťovat. Projekt je však zatím na úplném začátku.

„V době, kdy jsem statek v Chlumu kupoval, jsem byl v Mongolsku v Ulanbátáru a tam jsem viděl skanzen z jurt. Ten mě inspiroval. Napadlo mě, že pole, která ke statku patří, by se dala využít pro vybudování skanzenu. Zašel jsem za panem starostou, jestli by zastupitelstvo nebylo proti takovému záměru. A to ho schválilo,“ říká Miroslav Grüner. Následovaly zhruba dva roky, kdy probíhala změna územního plánu a záměr tedy na čas utichl. Nyní už pozemky nejsou vedeny jako pole, proto je možné začít plány realizovat.

„K dispozici jsou tři lokality. První z nich přímo navazuje na statek. Je to plocha o rozloze kolem dvou hektarů, která je hezky schovaná pod horizontem. Zde by mohlo podle studie stát asi devět objektů. Byly by rozmístěné do oblouku a vznikla by před nimi malá náves. Charakterem by to připomínalo osadu. Další lokalita se nachází pod hřištěm u hospody. Tady je pozemek asi hektarový. Domů by tu mohlo stát šest, a sice v řadě s průčelím do silnice. Myslím, že právě tady by bylo nejvhodnější s umísťováním roubenek začít,“ popisuje Miroslav Grüner. Třetí lokalita stojí na okraji Chlumu při vjezdu do obce směrem od Pavlíkova a přímo navazuje na zástavbu. Zde by mohly vzniknout i repliky lidových staveb, které by byly obývané.

Skanzen by tedy mohl být ve finále rozmístěný na třech lokalitách, zázemí k němu by vzniklo na statku. Ten však předtím potřebuje kompletní rekonstrukci. Léta byl opuštěný a navíc se v něm vyřádili vandalové a zloději, jimž mimo jiné padly za oběť i některé trámy krovu. I samotný statek je velmi zajímavým dokladem zdejší architektury a mohl by být do skanzenu zahrnut jako jeden z exponátů. Obytný dům je například pozoruhodný tím, že je sice stavěný z kamene, ale uvnitř jsou stěny z vepřovic.

„Jednou z možností je, že by v domě vzniklo jak zázemí skanzenu, tak expozice o lidové architektuře. Zvažuji také myšlenku, že by se část expozice mohla věnovat kolektivizaci, což s tématem venkovských statků velmi souvisí,“ popisuje majitel. V tuto chvíli je ale zatím na samém začátku. Navštívil několik skanzenů, kde čerpal zkušenosti, oslovil památkové ústavy a aktuálně řeší případný transfer prvního z objektů. „Jeden objekt už mi byl nabídnut, jeho přesun je ale v jednání, proto nechci zatím říkat, kde se nachází. Obecně ale bude skanzen určený pro objekty z této oblasti. Tedy z regionů severního Plzeňska, Rakovnicka, Křivoklátska či Slánska. Objekty musí typově zapadat do zdejšího prostředí. Mým zájmem je přesouvat především roubené stavby, které nemají památkovou ochranu. Těm totiž mnohem více hrozí zánik,“ vysvětluje.

Proto přivítá případné tipy od občanů na stavby, které jsou v ohrožení. Nemusí se jednat jen o roubené domy, ale i hospodářská stavení, tedy špýchary, sušárny či stodoly, případně dřevěné včelíny a holubníky. „Nehledáme ale jen budovy. Budeme moc rádi i za různou dokumentaci či fotografie ke zdejším lidovým stavbám, nebo předměty z vybavení chalup. Přemístěné objekty totiž musíme vybavit mobiliářem, který jim odpovídá. V tuto chvíli je nejdůležitější začít. Věřím tomu, že jakmile se nám podaří přemístit první objekt, rozkřikne se to a budování skanzenu se skutečně rozjede,“ říká Miroslav Grüner. Podněty či přímo konkrétní předměty mohou lidé posílat na adresu Posterestante, Skanzen Chlum u Pavlíkova, 270 21.

Markéta Hartlová