Rakovnicko je ve středních Čechách na chvostu tabulky

Ovlivňuje region délku života?

RAKOVNICKO. O Rakovnicku se traduje, že kvůli zvýšené radioaktivitě nepatří k právě nejzdravějším místům středních Čech. Jakou máme naději na dožití neboli střední délku života, jsme zjišťovali u Českého statistického úřadu.

Střední délka života udává průměrný počet let, který má před sebou jedinec v určitém věku při zachování poměrů ve sledovaném období. Vypočítává se z úmrtnostních tabulek a vzhledem k odlišné úmrtnosti mužů a žen se konstruuje odděleně pro obě pohlaví. Faktem je, že střední délka života se stále prodlužuje, zatímco v období 1991–1992 byla ve Středočeském kraji naděje na dožití u mužů 68 let, během sedmnácti let se její hodnota zvýšila o šest roků na 74 let. U žen byl její nárůst nižší (4,3 roku), naděje dožití žen se však zvýšila ze 75,6 let na 79,9 roků.

Mezi okresy Středočeského kraje nejsou v dožití výraznější rozdíly. Nejlépe jsou na tom Praha-západ (muži 75,1 roků, ženy 80,3 roků), Praha-východ (muži 74,5 let, ženy 79,8 let) a Mladá Boleslav (muži 74 roků, ženy 80 roků). Naopak nejnižší naděje dožití byla zjištěna v okresech Kladno (muži 72,6 let, ženy 78,9 let) a Rakovník (muži 72,7 roků, ženy 79,1 roků).

Rakovničtí muži si sice tabulkově polepšili, ale stále se dožívají nižšího věku než ženy. Muži narození v letech 1981–85 mají šanci se dožít 66 let, čímž se umísťují na 64. místě ze 76 okresů. Kluci narození v letech 2005–09 se pravděpodobně dožijí věku téměř 73 let a v tabulce okresů se posunuli na 55. místo ze 77 okresů (od roku 1995 o jeden okres více). Ženy narozené v letech 1981–85 se pravděpodobně dožijí 74 let a jsou na 54. místě tabulky. Ty, které se narodily v letech 2005–09 se dožijí lehce přes 79 let, ale tabulkově si pohoršily o čtyři místa.

Statistiky pochopitelně sledují, na jaké nemoci se nejvíce umírá. Během sledovaných čtrnácti let od roku 1994 do roku 2008 klesá na Rakovnicku počet úmrtí. Z celkového počtu 710 na 600. Nejkritičtější jsou pro rakovnické nemoci oběhové soustavy, i když během této doby jejich počet také klesá (z 412 na 292). Největší daň si zde vybírá chronická ischemická nemoc srdeční a akutní infarkt myokardu, i když počty stále klesají. Druhou příčku jednoznačně zabírají nádory. Během sledovaných čtrnácti let se počty zemřelých z těchto důvodů téměř nemění (150 jich bylo v roce 1994 a pouze o jednoho méně v roce 2008). Nejčastějším je zhoubný nádor průdušek a plic. Nemoci dýchací či trávicí soustavy už se z pohledu předchozích příčin zdají být malými pány. Svou roli v úmrtnosti ovšem hrají i vnější příčiny – poranění, otravy a pochopitelně dopravní nehody. Ač se to nezdá, nejhorší mezi pády je uklouznutí na rovině. Během čtrnácti let přibyl i počet sebevražd. V této kategorii jednoznačně vede oběšení, uškrcení či zadušení.

Pokud si porovnáme rakovnické muže a ženy, jsou na tom muži mnohem hůře. I když se během sledovaného období počet jejich úmrtí lehce snižuje (z 342 na 322), u žen je tento nárůst zřetelnější (z 368 na 278). V obou případech vedou jako příčina smrti nemoci oběhové soustavy, druhou příčku si podobně jako v celkové statistice drží nádory.

Lenka Pelcová