Miroslav Pecha podepisuje zakládající listinu.

Lesníci slavnostně založili svůj park, to nejtěžší je teprve čeká

První lesnický park v ČR

KŘIVOKLÁTSKO. Křivoklátsko je nejen chráněnou krajinnou oblastí, od 13. května je zároveň lesnickým parkem, prvním v České republice. A pokud se podaří ochráncům přírody dokončit administrativní proces, stane se stejné území za pár měsíců národním parkem. K tak kuriózní situaci dosud na žádném jiném území v naší republice nedošlo. Důvod? Lesníci totiž nechtějí Křivoklátsko dát. Jeho prohlášení národním parkem by znamenalo omezení hospodaření, proto přišli s alternativním návrhem, který podporuje ministerstvo zemědělství i prezident Václav Klaus.

Lesnický park byl slavnostně založen ve čtvrtek na chatě Emilovna. Jeho zakladateli jsou vlastníci či správci lesů, které do území spadají, společně s Českou lesnickou společností. Po administrativní stránce ho zastřešuje nově vzniklá obecně prospěšná společnost Lesnický park Křivoklátsko. Ta bude zajišťovat jeho propagaci, shánět granty a podobně. „Ópéesku“ založily Lesy ČR, Jerome Colloredo-Mannsfeld a křivoklátská pobočka České lesnické společnosti (ČLS). „Jednáme ještě s Karlovou Vsí, protože bychom chtěli, aby obce měly mezi zakladateli nějakého zástupce. Právě Karlova Ves je nejpříhodnější. Byla založena pro dělníky v lese, takže vlastně vznikla díky lesnictví,“ přibližuje Miroslav Pecha ze základní pobočky ČLS Křivoklát, který s nápadem lesnického parku přišel.

Kromě Karlovy Vsi do Lesnického parku Křivoklátsko zasahují, ať už celým nebo menší částí katastru, ještě Skryje, Branov, Roztoky, Zbečno, Račice, Žloukovice, Nižbor, Nový Jáchymov, Hudlice, Broumy, Kublov a některé Zbirožské obce, kde má své majetky Colloredo-Mannsfeld. Toto území se bude obecně prospěšná společnost snažit zařadit do kategorie tzv. modelových lesů. To, že byl lesnický park založen, ještě není poslední krok. „Založením končí pouze přípravná fáze. Jakmile začne fungovat „ópéeska“, přijde další etapa, kdy už by se měl lesnický park začít prezentovat. Bude se snažit prosazovat svůj vliv v rámci subjektů, které v lesích hospodaří, aby se v nich skutečně hospodařilo podle daných zásad. Teď nás čeká to nejtěžší, prokázat, že to je skutečně alternativní projekt, který je schopný fungovat bez vnějších zásahů státu a jeho peněz,“ vysvětluje Miroslav Pecha.

Ochránci přírody, kteří by chtěli území Křivoklátska chránit vyhlášením národního parku, nepovažují lesnický park za dostatečnou alternativu z důvodu, že nemá žádnou oporu v zákoně. Žádný z platných zákonů ho nedefinuje, nevymezuje jeho pravidla a podobně. Zda tomu tak zůstane, není jisté. Mezi zastánci lesnického parku jsou jak ti, kteří by chtěli tento termín zanést do zákona, tak ti, kteří to považují za ztrátu smyslu celého projektu.

„Na lesnickém parku je nesmírně cenné právě to, že vyrostl z dobrovolné báze. Právě v tom je jeho síla. Navíc je to ve světě nový trend v oblasti ochrany přírody. Naučit lidi takovému vztahu ke krajině a majetku, který v ní mají, aby se o ni řádně starali dobrovolně a o své vlastní vůli. Ne proto, že jim hrozí sankce. A pokud jde o vlastní hospodaření v lesích, tak je v plánu zařadit lesní porosty parku do kategorie lesů zvláštního určení, které v zákoně zakotveny jsou,“ uzavírá Miroslav Pecha.

Markéta Hartlová