Více než 75 procent obyvatel chce centrální vytápění
Kotle už nebudou potřebovat
KOUNOV. Kdyby byl kounovský projekt centrálního vytápění obce biomasou o pár let dál, mohli mít třeba i Kounovští možnost přivítat nebývalou návštěvu – britského korunního prince Charlese. V plánu jeho cesty po Evropě totiž byla i malá vesnička Hoštětín, kde už projekt, jaký v Kounově zatím připravují, běží několik let naplno. Hoštětín je centrálně vytápěn biomasou. Navíc v něm elektřinu vyrábějí fotovoltaické elektrárny a odpadní vodu čistí kořenové čistírny. Podobným směrem mají našlápnuto i v Kounově. Pokud vše vyjde, budou moci jeho obyvatelé za pár let vyhodit kotle jako nepotřebné zařízení.
„Jednání začala asi před rokem, kdy jsme obdrželi nabídku od firmy Kasfin na vytápění obce centrální kotelnou na biomasu. V sokolovně se k tomu konala poměrně bouřlivá schůze a také jsme navštívili obec Měňany, kde zařízení funguje už dva roky. Je to menší obec než Kounov. Její starostka při exkurzi nešetřila chválou, až nám to přišlo podezřelé. Tak jsme ještě cestou zpátky zastavili obyvatele, abychom se zeptali i na jejich názor. A i ti si to pochvalovali,“ přibližuje kounovská starostka Dana Bechynská a dodává, že biomasou, kterou v Měňanech používají, je především štěpka a šťovík, který v obci pěstují.
Kounovský projekt je zatím v počátcích, proto se mnohé detaily teprve dolaďují. Ví se jen to, že by z kotelny vedlo rozvodné potrubí s teplou vodou do domácností a každý dům by měl svůj výměník pro regulaci a měření spotřebovaného tepla. Už nyní ale obec předpokládá, že bude k vytápění používat také štěpku plus další odpadní produkty ze zemědělství, například slámu, chmelinu apod. Obec sice vlastní pole má, ale pěstovat na nich biomasu sama rozhodně nezvažuje. Spíše počítá se spoluprací s místní akciovou společností Probios.
„Projekt je v začátcích, takže ještě není jisté, jaké konkrétní palivo se bude používat. A na jak velké ploše se bude muset plodina pěstovat. Ale pochopitelně s možností spolupráce počítáme. Problém začít na některých polích pěstovat například zmiňovaný šťovík, by nebyl. Především by to bylo v rozsahu námi obhospodařovaných pozemků jen mizivé procento. Nepředpokládáme, že by kotelna vytápějící obec o velikosti Kounova, spotřebovala víc šťovíku, než kolik se ho vypěstuje na pěti hektarech. Šťovík totiž vyprodukuje velké množství hmoty na jeden hektar,“ přibližuje Pavel Řepík, ředitel Probiosu, a dodává, že pokud by obec na vytápění odebírala i chmelinu, slámu či seno, byl by to jednoznačně přínos. Všechny tyto produkty jsou totiž v nadbytku a je o ně pramalý zájem.
„Jsme větší obec než Měňany, takže budeme potřebovat dvě kotelny. V plánu je, že jedna bude stát vedle benzínky a druhá v areálu Probiosu. Tyto pozemky bychom od společnosti získali výměnou za jiné. Jaké budou celkové náklady na realizaci projektu, zatím ještě nevíme, stále se zpracovává projektová dokumentace, po ní přijde na řadu vydání územního rozhodnutí a možná v příštím roce podáme žádost o dotaci. To zajistí firma, provozovatelem zařízení ale bude obec. Je to ještě běh na dlouhou trať,“ říká starostka. Na podobné ekologické projekty jsou poskytovány dotace ve výši 80 až 90 procent.
Firma Kasfin by zainvestovala první etapu výstavby kotelny a rozvodů po obci. Tato etapa by se týkala budov školy, školky a Probiosu. „Školu vytápíme akumulačkami. Ročně nás tedy vytápění budovy elektřinou vyjde na 650 tisíc korun. Pokud by nám centrální kotelna přinesla třeba poloviční úsporu, tak bychom jásali. Na nějaké velké nadšení jsem ale zatím opatrná. Vím, jak to bylo před pár lety se zvýhodňováním vytápění elektřinou a poté plynem. Pak přišlo zdražování a lidé se začali vracet k uhlí. Ale pevně věřím, že to bude v tomto případě jinak. Myšlenku určitě vítáme,“ říká ředitelka základní školy Zdeňka Mixová. Kladně se k projektu staví i většina obyvatel. Víc než 75 procent z nich dalo obci souhlasné stanovisko.
Pokud by projekt vyšel, byl by to jednoznačný přínos nejen pro občany, jimž by odpadly starosti se sháněním a skladováním paliva, obsluhou kotle či údržbou komínů, ale i pro obec samotnou. Ta by jednak ušetřila na vytápění svých budov (škola, školka, obecní úřad), jednak by se definitivně zbavila problémů se zimní inverzí, jejímž viníkem je vytápění nekvalitním uhlím.
Markéta Hartlová
