Všechny domy v Kounově by mohla vytápět jediná kotelna na biomasu

Kouř z komínů dusí i zplynofikované obce

RAKOVNICKO. Některé vesnice jsou v zimě v době inverze tak zahaleny v dýmu, že se doslova ztrácejí ze světa. Odborníci poukazují na to, že domácnosti jsou pro venkov stejně problematickými znečišťovateli ovzduší, jakými jsou pro města průmyslové podniky. Lidé topí nekvalitními palivy, často i odpadem a nebo neumějí s topidlem zacházet. Proto jim z komína uniká hustý dým, i když používají kvalitní uhlí.

Vesnice, které leží v dolíku, jsou na tom nejhůře. Jedním z nejznámějších případů je Lužná. „Je to letitý problém, pro který zatím neexistuje řešení. Když je v zimě inverze, není Lužná vidět. Této ekologické zátěže by nás zbavila snad jedině plynofikace, ale na tu bohužel nemáme peníze. Jsme mimo hlavní trasy plynovodu, takže jen samotná přípojka do obce by byla velmi nákladná. Na druhou stranu je také otázka, jestli by plyn skutečně pomohl. Není nejlevnější, takže by jím určitě nevytápěly všechny domácnosti,“ přibližuje starosta Miloslav Dvořák. Lužná loni zvažovala i jinou možnost. Obrátila se totiž na ni s nabídkou firma, která se zabývá budováním výtopen na biomasu. „Nápad se nám z počátku moc líbil, ale pro obec naší velikosti se nakonec neukázal moc reálný. Vstupní náklady by totiž byly tak obrovské, že bychom obec zadlužili na několik desítek let. A to i s dotacemi. Malým vesnicím stačí jedna kotelna, u nás by musely být minimálně čtyři nebo pět,“ říká luženský starosta. Hlavním problémem Lužné je, že naprostá většina lidí topí uhlím.

Ovšem i uhlím se dá vytápět tak, aby lidé nezamořovali celou ulici. Problémy totiž nezpůsobuje jen nekvalitní uhlí, ale často také nesprávná obsluha kotle.

„Pokud jde z komína mnohem více kouře, tak to bývá i nesprávným zatápěním. Lidé šetří dřevem a jakmile se rozhoří, tak hned nasypou uhlí. To je špatně. Uhlí se má sypat až ve chvíli, kdy jsou kotel a komín pořádně ohřáté. Teprve pak probíhá spalování bez přílišného kouření. Takže základ je, roztopit pořádně dřevem, a když je komín ohřátý, tak teprve přidat uhlí,“ vysvětluje Ivo Šarlingr, majitel firmy Palivo Pavlíkov. Další problém bývá i v předimenzovaném kotli. Pokud je kotel stavěný na vytápění mnohem větší obytné plochy, než domácnost má, regulují jeho majitelé teplotu v místnostech tím, že kotel tzv. dusí. Ten potom dehtuje. To však není nebezpečné jen kvůli znečišťování ovzduší, ale i kvůli tomu, že se dehet usazuje v komíně a pokud není pravidelně vymetán, mohou začít saze v komíně hořet.

V obcích, které mají plynofikaci, si chválí, že se ovzduší díky vytápění plynem určitě zlepšilo. Kdyby jím vytápěli všichni, byla by zimní sezóna zcela bezproblémová. „Určitě to lepší je. I když je škoda, že od roku 1999, kdy se plyn zavedl, se někteří lidé kvůli vysokým cenám plynu zase vracejí k uhlí a dřevu. Samozřejmě jsou případy, kdy nás lidé upozorňují na někoho, kdo kouřem obtěžuje celou ulici, ale jsou spíše ojedinělé a většinou nárazové, než se lidem podaří pořádně roztopit. A co se hodně zlepšilo, je, že už lidé nepálí odpad. Sem tam se sice někdo najde, ale většina obyvatel si zvykla třídit a házet odpad do popelnice a ne do kamen,“ říká starostka Chrášťan Jana Tlapáková.

Plynofikace pomohla i ovzduší v Hořesedlích, jak výrazně je ale těžké určit. I kdyby plynem vytápěly všechny domácnosti, stále tu je karlovarka, která ztrpčuje místním život nejen provozem, ale i výfukovými plyny. „Uvítali bychom, kdyby plynem topilo více domů, ale nikoho nutit nemůžeme. Kouře z komínů tu ale už tolik nemáme. Nějaký výraznější problém jsme řešili naposledy před dvěma lety, kdy si občané dlouhodoběji stěžovali na jednu z místních provozoven, že v ní podnikatel spaluje něco škodlivého. Přijela kontrola z životního prostředí, ale nic neprokázala,“ říká starosta Hořesedel Miroslav Kozel.

Novým trendem boje s komínovým kouřem se zdají být spalovny na biomasu. Jsou řešením pro obce, kde hrozí, že by se na případnou plynofikaci nenapojil dostatečný počet obyvatel. Cestou biomasy vyrazil například Kounov. „Máme v plánu projekt na centrální vytápění obce biomasou. Občané o to mají velký zájem, ale zatím jsme v úplném začátku, ještě je to běh na dlouhou trať. Určitě by to Kounovu velmi pomohlo, protože přesvědčit všechny občany, aby přešli na ekologické vytápění nebo aby alespoň topili kvalitním uhlím, je nemožné,“ přibližuje kounovská starostka Dana Bechynská.

A jak se starostové obcí stavějí k návrhu novely zákona, který by umožňoval, aby pověření kontroloři měli pravomoc kdykoli vstoupit do domácností a zkontrolovat, čím lidé topí? Nedůvěřivě. „Pokud nikoho nepřistihne, jak do kotle hází, co nemá, tak je to k ničemu. Když bude chtít něco spálit, udělá to v noci, kdy kontroly nehrozí,“ přemýšlí hořesedelský starosta. A jeho kolega z Lužné dodává: „Aby to mělo nějaký smysl, musel by kontroly provádět někdo fundovaný, kdo má přístroje, které dokáží ze zplodin vyhodnotit, co je spalováno. Kdybych měl chodit po kontrolách já a neviděl bych přímo vedle kotle hromadu odpadu, tak nejsem schopen poznat, jestli je v kotli něco, co do něj nepatří.“

Markéta Hartlová