Matěj Forman pomáhá dětem, které se zúčastnily jeho výtvarné dílny, s tiskem vánočních přání.
Linoryt s Matějem Formanem
RAKOVNÍK. Na závěr roku přichystala knihovna nejen výtvarně zdatným dětem skutečný bonbonek. Během dvou dnů měly možnost vyrobit si technikou linorytu originální vánoční přání, a to pod lektorským dohledem ilustrátora a divadelníka Matěje Formana. V dětském oddělení knihovny vznikly při výtvarné dílně desítky krásných výrobků.
První workshop se konal v pátek a druhý v pondělí 7. prosince. „Původně jsme mysleli, že ho zahrneme do programu k výstavě Barevnosti. Ale teď, když jsme tady, jsem ráda, že jsme dílnu z programu přesunuli až na prosinec. Nějak si nedovedu představit, jak bychom to v muzeu realizovali. Tady v knihovně jsme přeci jen doma. Máme tu stoly, židle a nebojíme se nepříjemností, kdyby se náhodou něco umazalo od barvy. Dílny v muzeu byly všechny moc pěkné, ale u nich nebylo potřeba takové zázemí,“ přibližuje ředitelka rakovnické knihovny Milena Křikavová.
Matěje Formana pozvala knihovna do Rakovníka podruhé. Při prvním workshopu před čtyřmi lety se vyráběly loutky. Aby byla nějaká změna, domluvili se nyní na linorytech. Děti si tak mohly vyrobit originální dárek pro rodiče nebo prarodiče. Hlavním tématem byly postavičky do Betléma. Koho ale příliš neoslovily, mohl sáhnout i po jiném námětu. „Nechtěli jsme nikomu naše téma nutit, takže byla možná i volná tvorba. Pro školáky, kteří nemohli najít inspiraci, jsme i na stoly připravili knížky o Betlémech, takže si jimi mohli prolistovat,“ přibližuje Milena Křikavová.
Dílnu navštívilo kolem pětačtyřiceti školáků ze 2. a 3. ZŠ Rakovník a gymnázia Zikmunda Wintra. A podle výsledných nápadů rozhodně neměl nikdo s inspirací problémy, vznikla tu opravdu krásná přání. „Nakonec jsem udělala jen takové ornamenty, protože mě nic jiného nenapadlo. Jsem s tím asi spokojená, i když to možná mohlo být lepší. Doma už jsem linoryt dělala, ale nikdy jsem to nezkoušela dvěma barvami, to se mi vážně líbí. Linoryt není těžký, jen je možná ze začátku trochu problém si uvědomit, co vyrýt a co ne, aby se otisklo to, co chcete,“ říká jedna z účastnic Viktorka Zimmermannová a dodává, že ví, kdo je pan Forman, přesto z toho, že bude lektorem, nervozní nebyla: „Je moc fajn.“
Pro účast na výtvarné dílně ve školách většinou vybírali děti, které výtvarka baví a rády něco tvoří. „I když nakonec do našeho výběru zasáhla i náhoda, protože spousta dětí onemocněla. Proto jsme do počtu dobírali i další dobrovolníky. A někteří z nich tu byli i velmi úspěšní a spokojení se svým výtvorem. Vyučuji výtvarnou výchovu, takže vím, že děti, které tu dneska jsou, mívají originální nápady a dovedou si poradit s plochou. Proto nejsem ani tolik překvapená, jak se jim to povedlo. Jak se dělá linoryt, byly děti hodně zvědavé, protože v hodinách ho neděláme. Při pětadvaceti až sedmadvaceti dětech ve třídě to bohužel nejde,“ říká Renata Fraňková, učitelka z 2. ZŠ Rakovník, která na dílnu přivedla jedenáct školáků.
S výsledkem workshopu je ředitelka knihovny moc spokojená. „Přáníčka jsou krásná a děti nám dovolily, že některé linoryty můžeme v příštím roce použít na pohlednice. A také jsem spokojená, že se nikdo nepořezal. Matěj přivezl nová ostrá dláta, takže jsme tu raději měli připravenou zásobu dezinfekce a náplastí. Naštěstí nebyly potřeba,“ směje se Milena Křikavová.
Markéta Hartlová
