Komorní večer se šansony naladil přítomné na charitativní aukci
Ze židlí získal Ráček 62 600 korun
RAKOVNÍK. Přestože je neděle 22. listopadu, v sále KC to vře. Netradičně sestavené řady stolů s mističkami francouzských sýrů a lahvemi francouzského vína čekají na příchozí. A během chvilky se skutečně plní téměř všechna místa. Pro účastníky tohoto netradičního večera je přichystán zvláštní program. V sále KC se poprvé v jeho historii uskuteční charitativní aukce židlí, které jsou převážně dílem rakovnických výtvarníků.
Večer pořádaný Městskou knihovnou Rakovník je rozdělen do dvou částí, první patří hudbě typické pro Francii a druhá je věnována výtvarnému umění. „Dnešní večer je charitativní, všechny peníze, které se tu dnes objeví, půjdou na domov Ráček,“ vysvětluje v úvodu Milena Křikavová, vedoucí knihovny. Pak už patří pódium Evě Kriz – Lifkové a klavíristovi Milanu Dvořákovi, kteří provádějí přítomné Paříží, mekkou umělců, a během hodiny a půl seznamují zcela zaplněný sál se známými i méně známými šansoniéry a jejich šansony. „Po některých zbyla jen mlhavá vzpomínka a pár zaprášených desek, ale jiní jsou nesmrtelní. Před padesáti lety bychom se ocitli přímo v líhni šansonů, když bychom zavítali do latinské čtvrti,“ vypráví mezi skladbami Eva Kriz – Lifková a zavádí přítomné na malé náměstí do kavárny U dvou magotů, kde se scházela pařížská bohéma.
V jejím komponovaném pořadu nechybí básník Jack Prevert, Charles Aznavour, Georges Brassens a jeho téměř nepřeložitelné písničky, Jack Brel či Yves Montand. Náhled do tohoto prostředí graduje písní „Když zemře básník“, kterou složil na počest Jeana Cocteaua Gilbert Becaud a skladbou „Non Je Ne Regrette Rien“ známou v podání Edith Piaf.
Po přestávce pak již dochází k avizované charitativní aukci židlí, kterou vede Milan Zimmermann, a přestože je před tento úkol postaven poprvé, vyrovnává se s ním skvěle. Základní vyvolávací cena každé židle je pět set korun a každý další příhoz ji navyšuje o dvě stovky. „Přemýšleli jsme, v jakém pořadí židle nabízet, naštěstí rozhodla internetová anketa, která je seřadila podle počtu hlasů. Ty, které vzbudily největší zájem, půjdou na závěr večera. Pokud se nevydraží napoprvé, postoupí židle do druhého kola,“ seznámil přítomné s podmínkami licitátor večera. Jako první se „dražila“ židle, kterou namalovala Tereza Černá. Nový majitel ji získal za 700 korun. To však byl pouhý začátek. S postupujícím časem narůstala chuť přítomných získat svou židli. Zhruba v polovině aukce se ceny pohybovaly kolem tří tisíc a rekordmankou se nakonec stala ta, kterou její autorka Zuzana Honsová vyzdobila břečťanem a odpočívající kočkou na polštářku. „Vydražil ji pan Mikoláš z Lišan za rekordní částku večera 11 700 korun,“ popisuje Milena Křikavová. Ale ani ta židle, která neuspěla v prvním kole, nezůstala na ocet. Ve druhém byla vydražena za sedmnáct set korun. „Ke konci už byli všichni rozjetí a chtěli něco vydražit. Celkem se vybralo 62 300 korun, ale protože jedna paní měla připravené dva tisíce a židli vydražila za 700, přinesla nám po aukci ještě tři stovky, takže ve finále jsme získali 62 600 korun,“ upřesňuje Milena Křikavová a vysvětluje, proč se vybíralo právě na domov Ráček: „Všechny akce, které pořádáme, děláme i pro ně a naopak když potřebujeme cokoliv vyrobit, obracíme se na ně a oni nás nikdy nezklamali. Chtěli jsme to dát konkrétním lidem, ale nepodařilo se nám zjistit vhodnou osobu z regionu. Ráčkové jsou s námi hodně spojení, proto jsme se rozhodli věnovat výtěžek právě jim. Ale nešlo nám jen o to získat peníze, chtěli jsme vytvořit příjemný večer a podle reakcí přítomných se nám to podařilo.“
Lenka Pelcová
