Putovní výstava celostátního projektu je k vidění na 3. ZŠ

Školáci v rolích zmizelých sousedů

RAKOVNÍK. Projekt Židé na Rakovnicku a holokaust, na němž začali žáci 8.A a 9.A ze 3. ZŠ Rakovník pracovat už v minulém roce, představují až do 4. prosince veřejnosti. Tehdy bude ukončena čtrnáctidenní výstava Zmizelí sousedé, která je instalována ve vestibulu základní školy a jejíž vernisáž se uskutečnila 23. listopadu.

Na projektu začali školáci pracovat v říjnu roku 2008. Hlavním impulsem jim byla účast na odhalování pamětní desky židovským obyvatelům Rakovníka, kterou darovala rakovnická rodačka Hanka Pressburg, jež přežila holokaust. „V mnohých z nás potom zůstaly otázky, kdo paní Pressburg je, proč desku Rakovníku věnovala a podobně. A tak jsme začali pátrat nejen po jejím osudu, ale i osudu dalších Židů na Rakovnicku,“ vysvětluje Irena Náprstková, zástupkyně ředitele 3. ZŠ Rakovník. Nebylo to však první téma ohledně holokaustu, jemuž se škola věnovala. Tomuto projektu předcházely dva jiné, jejichž středobodem byl sir Nicholas Winton a židovské děti, které zachránil před koncentračními tábory.

S projektem Židé na Rakovnicku a holokaust se školáci zapojili do celostátního projektu Zmizelí sousedé, který je realizován Vzdělávacím a kulturním centrem Židovského muzea v Praze za podpory o. s. Zapomenutí. To tedy nyní škole zapůjčilo putovní výstavu Zmizelí sousedé, jejíž panely jsou výsledkem bádání ostatních škol, které se do projektu zapojily. „Projekt byl vyhlášen v roce 1999, kdy se do něj v prvních dvou letech přihlásila zhruba stovka škol. Ale jen padesátka z nich ho dokončila. Roku 2005 začala druhá část projektu nazvaná Pocta dětským obětem holokaustu,“ přibližuje Eva Kuželová ze Židovského muzea v Praze.

Výstava nyní putuje po celé republice. Na 3. ZŠ ji však pojali trochu odlišným způsobem než jinde. Irenu Náprstkovou totiž napadlo vyzkoušet představení jednotlivých výsledků bádání formou živých obrazů. Každý panel tedy měl svého průvodce, který vystupoval jako konkrétní osoba, jež seznamovala návštěvníky se svým osudem.

„Musím říct, že tato forma prezentace byla velmi účinná a moc povedená. Kontakt s příběhem byl díky tomu těsný. Jinde žáci prezentují výstavu spíše stylem, že jsou takovými reportéry, kteří představují, jak na jednotlivých školách projekt pojali,“ říká Eva Kuželová a její kolegyně z Židovského muzea Marta Vančurová doplňuje: „I rakovnický projekt by měl mít v putovní výstavě svůj panel. Bude to ale náročné, protože se tu podařilo shromáždit tolik materiálů, že jsou na tři panely. Bude záležet, jestli se dokáží s některými informacemi rozloučit a zestručnit to.“

Výstava je otevřena do 4. prosince a jsou na ní vítány i školní kolektivy. Průvodci jim bude vždy dvojice školáků, kteří na projektu Židé na Rakovnicku a holokaust pracovali. Vernisáže výstavy se zúčastnila i Věra Škrlantová, kamarádka Hanky Pressburg. „Jsem strašně rána, že se tématu holokaustu děti věnují, už to bylo zapotřebí. Někdy se na to bohužel už zapomíná. Nečekala jsem, že dnešní děti budou mít takový zájem o historii a jsem za to opravdu ráda. S Hankou jsme stále ve spojení, tak dvakrát do měsíce si telefonujeme. Sice trochu špatně chodí, ale jinak je na tom dobře. Myslím, že v těch letech jako já, je to ještě výborné. Má bohužel nevýhodu, že tam, kde bydlí, jsou hodně kopce, takže to má dost obtížné. Sama byla strašně ráda, když se o její život a osudy Židů začali žáci zajímat. Ona se tomu totiž také věnuje. Na Novém Zélandu chodí přednášet do škol a je tam o to velký zájem,“ říká Věra Škrlantová.

Markéta Hartlová