Dva dny kreslení uzavřely doprovodné akce k výstavě Barevnosti
V mansardě vznikly sochy zvířat
RAKOVNÍK. „Co můžete vidět v muzeu? Proč takové budovy existují? Jak se odlišuje místnost, kde právě sedíme, od stálé expozice? Jak se jí říká?“ tyto a mnohé další otázky vychrlila na své posluchače ve středu 11. listopadu výtvarnice Lenka Procházková, jejíž práce jsou součástí výstavy Barevnosti, která ještě několik dnů bude zdobit Mansardu Muzea T.G.M.
Pochopitelně nezůstalo pouze u otázek. Děti se díky jejímu vyprávění dozvěděly, co je to umění, že právě tato činnost a její výsledky odlišují člověka od všech ostatních živočichů. „Jen člověk má potřebu zobrazovat svůj pohled na okolí. V umění dochází k dialogu mezi autorem a těmi, kterým své umění předkládá. Existuje nejen umění výtvarné, ale i například hudební či slovesné,“ vyplynulo z jejího dialogu s dětmi.
A protože v galeriích jsou vystavovány buďto obrazy nebo prostorové subjekty – sochy či plastiky, zahrály si děti na sochaře a vytvořily v Mansardě řadu vlastních výtvorů z živočišné říše. Nejprve se jim však dostalo vysvětlení, jaký je rozdíl mezi klasickou sochou a objektem. „Klasické najdete třeba na pomnících, jsou z trvanlivých materiálů a zobrazují skutečnosti. Dnes má socha leckdy podobu nějakého shluku plastových věcí smotaných drátem a ozdobených barvou. Už se nezachovává jednota materiálu. Sochy, které vznikají, se už neoznačují jako sochy, protože jimi z hlediska teorie umění nejsou, ale jako objekty.“
Poté děti zjistily, že jako sochaři nepotřebují ani kamenný kvádr ani kopec hlíny, ale že jim ke zhotovení objektů postačí pouze kartony. I když nešlo o právě jednoduchou činnost, děti se jí zhostily na výbornou. Z původního kroužku, kdy obklopovaly malířku, zaplnily celý prostor Mansardy a černým lihovým fixem kreslily hlavu a tělo. Tuto plochu pak vyplnily jednoduchým dekorem v prostoru, který byl na tuto činnost upraven. Došlo i na nohy a typické atributy zhotovovaných zvířat – velké uši, rohy, parohy, hříva, tykadla, ocasy…
V první skupině mladších dětí vznikl zajíc, ježek, hodně psů a koček. U druhé, starší, byly patrny větší obavy z toho, aby se dílko vydařilo, což malým výtvarníkům trochu svazovalo ruce, přesto světlo světa spatřil v mansardě slon, ovce, osel, zajíc, kůň, kráva i šnek a děti tak zjistily, jaké pěkné věci mohou vzniknout ze tří krabic.
Tímto „socháním“ se uzavřely doprovodné akce k výstavě Barevnosti, kterou v mansardě uspořádala rakovnická knihovna. Teď už zbývá pouze vydražení židlí, jehož výtěžek poputuje do Domova Ráček v Rakovníku. Aukce proběhne v neděli 22. listopadu, a pokud bude stejně úspěšná, jako je hlasování o Miss židle na internetu, dočká se Ráček jistě zajímavé částky.
Lenka Pelcová
