David Sklenička

Král rakovnických sportovců sahal v Bratislavě po cenném kovu

Medaile byla blízko – snad to vyjde příště

Květen byl ve znamení Mistrovství světa v ledním hokeji, které pořádalo sousední Slovensko. Dres s číslem 9 a lvíčkem na prsou oblékl také rodák z Újezdu nad Zbečnem a vítěz ankety týdeníku Raport – Sportovec okresu – David Sklenička. Dva dny po příjezdu ze Slovenska David odpočíval doma v Újezdu a ochotně se s námi podělil o své dojmy. Nejen ze šampionátu, ale i z ročního působení v druhé nejvyšší americké soutěži – AHL –, ve které obléká dres Lavalu Rocket, farmy slavného Montrealu Canadiens.

David na MS nastoupil z deseti utkání k osmi. Největší vytížení na ledě měl v posledním utkání o bronz s Ruskem, kdy na ledě strávil 18:53 minut. Hned v prvním duelu se Švédskem odehrál 17:37. Během šampionátu si připsal jednu asistenci. Na svém kontě má sedm plusových a jeden mínusový bod.

Davide, pojďme začít tvými ještě hodně aktuálními pocity?

Do poslední chvíle jsem nevěděl, zda na mistrovství vůbec odjedu. Konkurence v přípravném kempu byla velmi silná, proto jsem byl rád, že jsem mohl být součástí tohoto reprezentačního týmu, který byl skvěle poskládaný. Sešla se skvělá parta, která chtěla medaili. Po utkání s Ruskem zavládlo velké zklamání, protože tento tým měl na medaili a hlavně si ji za své výkony zasloužil. Bylo několik situací, kdy jsme mohli zápas zlomit na svoji stranu, hlavně v duelu o třetí místo, ale nevyšlo to. Bohužel, sport občas bývá krutý. Věřím ale, že to někdy v příštích letech vyjde.

Naznačil jsi, že byla velká konkurence, plno zvučných jmen. Byl jsi nervózní?

Po nominaci přišla nejprve úleva, že jsem sítem prošel, ale pak přišla velká zodpovědnost. Kabina neskutečně žila a měla jeden cíl, což byla medaile, kterou jsme ale nezískali.

Kde jsi viděl zlomové okamžiky, že vám medaile unikla?

Už dostat se mezi čtyřku byl úspěch. Pokud chceš medaili, tak v té pomyslné mozaice úspěchu nesmí chybět žádný střípek. Nám nevyšlo semifinálové utkání s Kanadou, kde jsme, podle mě, nebyli horším týmem, ale do čeho Kanaďané plácli, to skončilo v síti, a nás neskutečně vychytal brankář Murray. Na začátku jsme mohli dát gól, což se ale nestalo, a naopak jsme inkasovali. Po vedoucí brance Kanaďanů mi přišlo, že jsme až moc svázaní.

V zápase proti Švýcarsku s Tristanem Scherweyem.

Co se týče zápasu o třetí místo, tak v něm jsme byli dvě třetiny lepším týmem. Dokázali jsme otočit vývoj. Rusy jsme přestříleli. Měli jsme padesát střel, ale nevyšly nám vstupy do prvních dvou třetin. Za stavu 2:2 jsme měli více šancí, ale opět nás vychytal brankář Vasilevskij. V prodloužení, kdy se hrálo tři na tři, jsme přežili několik šancí soupeře, ale to by bylo ve výsledku jedno, protože jsme nakonec nezvládli nájezdy.

Dá se srovnávat loňské a letošní mistrovství?

Ohlížet se za minulostí nemá moc cenu. Já se snažím koukat na přítomnost, takže srovnání je zbytečné. Parta v kabině byla vloni i letos skvělá, a to vždy zdobilo náš tým a český hokej.

Jak jsi vnímal atmosféru v Bratislavě?

V základní skupině byla neskutečná. To bylo něco fantastického. V zápasech o medaile už to takové nebylo. Cena lístků byla mnohem vyšší a obyčejný fanda na ni asi nedosáhl, což byla škoda.

Jak ses cítil na ledě? Pomohlo ti, že jsi začal nastupovat s Radko Gudasem?

Musím se přiznat, že je mi jedno, s kým hraju. Nevnímám, zda je tam Radko nebo Michal Moravčík. Vždy se snažím vnímat hru a být platný týmu. Je ale pravda, že když vedle tebe hraje Radko, tak můžeš být odvážnější dopředu, protože on případný problém za tebe uhasí.

Co se týká mých pocitů z ledu, tak turnaj nebyl z mé strany úplně ideální. Místy jsem cítil únavu z AHL, což trenéři poznali a raději mě nechali odpočinout. Vlastně jsem se během zápasů herně hledal a našel jsem se až v posledním utkání o bronz. Proto moc spokojený být nemůžu.

Ovečkin po šampionátu řekl, že model MS není nejlepší. Že se hraje mnoho utkání v málo dnech. Jak to vidíš ty?

Každý model bude mít svoje plusy a mínusy. Podle mne stávající model není špatný a nevadí mi hrát párkrát dva zápasy ve dvou dnech. My byli připraveni dobře, takže nám to nevadilo. Na druhou stranu, duely se slabšími týmy nejsou tolik vyhecované, jako proti Rusům, Švédům nebo Kanadě, ale pro tyto země je to svátek a radost si na MS zahrát. Třeba Velká Británie dostávala ve skupině hodně branek, ale nakonec elitní skupinu zachránila pro další rok a byla to velká euforie.

David Sklenička zastavuje Nikitu Kučerova v dresu Ruska, jinak hráče Tampy Bay.

Možná to připadalo jen nám, laikům, ale neměli obránci víc střílet?

Možná jsme někdy kombinovali až moc do prázdné branky a chybělo tam víc jednoduchosti, ale to taky nebylo pořád. Pokud se týká mě, je pravda, že jsem si někdy moc nevěřil a raději posunul puk, ale zase v posledním utkání jsem měl střel víc než dost.

Co znělo v kabině za hudbu a kdo se staral o její výběr?

Většinou hrála česká hudba. Před zápasy hráli Kabáti, kteří navodili parádní atmosféru. Před tréninky zazněly i jiné skupiny či interpreti. O výběr se staral kustod Zdeněk Šmíd.

Vraťme se za moře. Jaký to byl rok v AHL?

Nebyl to rok, jaký bych si představoval. Čekal jsem, že odehraji lepší sezónu. Musel jsem si zvyknout na zámořský hokej a užší kluziště, což se postupně zlepšovalo. Hraje se víc zápasů, které probíhají ve vyšší rychlosti než naše nejvyšší soutěž. Věděl jsem, že si hned nezahraji NHL. Přišel jsem se o ni porvat, ale nakonec to nevyšlo a nenakoukl jsem do nejlepší soutěže světa. Snad to vyjde v příští sezóně a šanci dostanu.

Zmínil jsi užší kluziště. Od příštího roku by se mělo MS hrát na užších kluzištích, na kterých se hraje za mořem. Jaký je na to tvůj názor?

Nevím, jestli to je dobré nebo špatné rozhodnutí. Většina týmů hraje na širším kluzišti. Nejlepší hráči na užším, tak proč by na něm nemohli hrát všichni ostatní? Mně je jedno, na jakých rozměrech se bude hrát.

Jak bude vypadat tvoje letní příprava? Domlouval ses s někým, že byste spolu trénovali, abys na to nebyl sám?

V nejbližších dnech čekám email z Montrealu, v němž by mi měl přijít plán přípravy. Bude ušitý mně na míru, takže není možné, aby moje tréninkové dávky dělal i jiný hráč. Takže to budu muset zvládnout sám. Co se týče ledu, tak jsem sice byl domluven s partou kluků, že budeme chodit společně, ale nějak se to rozpadlo. Proto budu chodit na led s Plzní, pokud mi to dovolí. Věřím, že ano. Pro mě bude dobré, když budu na ledě s mužstvem. Na konci srpna se přesunu do kempu Montrealu, kde udělám maximum pro to, abych dostal šanci si zahrát NHL.

David Svoboda