Zleva Viktorie Hnídková, Adriana Sýkorová a Tereza Řežábková.

I dva měsíce strávené s prarodiči a kamarády na chatě jsou pro děti letním snem

O prázdninách se nikdy nenudíme

Máme pro rodiče dobrou zprávu. Pokud chcete svým dětem splnit přání o vysněných prázdninách, nemusíte kvůli tomu sahat hluboko do peněženky. Alespoň v případě dětí ze základní školy stále platí, že jsou jejich přání celkem skromná. A pokud by byly všechny děti jako tři páťandy 1. ZŠ Rakovník, s nimiž jsme si o jejich prázdninových plánech povídali na konci školního roku, platilo by, že dovolená u moře je něco, bez čeho se klidně obejdou. Hezké prázdniny se totiž dají strávit i na chatě u babičky a dědy. Tereza Řežábková z Povlčína, Adriana Sýkorová z Rakovníka a Viktorie Hnídková z Rakovníka jezdí k prarodičům rády.

Zkuste si představit ideálně strávené prázdniny, jak by vypadaly?

Tereza: Já bych asi chtěla jet do Bulharska, ale ne na celé dva měsíce. Stačilo by na dva týdny. Hodně bych se tam potápěla a hledala mušle. Myslím, že v Bulharsku je nejhezčí moře. Co bych dělala potom, už nevím.

Adriana: Chtěla bych jet na tábor s koňmi, protože mám hrozně ráda koně a psy a chtěla bych se na koních naučit jezdit. Klidně bych tam byla celé prázdniny.

Viktorie: Já bych chtěla být celé dva měsíce na chatě v Roztokách s babičkou, dědou a s kamarádkou a kamarádem. Chodili bychom se koupat do Berounky a tak různě.

Už se vám někdy vaše přání alespoň částečně splnilo?

Tereza: Asi jo, v Bulharsku už jsem byla.

Adriana: Příští rok se mi to splní, už bych na tábor měla jet. Teď už bych se tam nedostala, tyhle tábory se vždycky hrozně rychle zaplní. Ale v srpnu pojedu na tábor do Pnětluk, i když tam koně nebudou, tak se těším.

Viktorie: Celé prázdniny jsem na chatě ještě nebyla, jen tak jeden měsíc. Jinak tam jezdíme často o víkendy s mamčou.

Jaký máte program na letošní prázdniny?

Tereza: Pojedeme do Brna za babičkou a potom na Slovensko asi na dva týdny. Děda říkal, že je to překvapení.

Adriana: Budu hlídat pejska, takže se s ním budu chodit koupat, pak pojedu k babičce a na ten tábor.

Viktorie: Pojedu na čtrnáct dní na tábor, který je kousek od Rakovníka, pak na chatu a ještě budu mít soustředění se sborem. Na tomhle táboře jsem ještě nebyla, jedeme na něj s kamarádkou a kamarádem.

Na co z toho se nejvíc těšíte?

Tereza: Do Brna, protože jsem babičku ještě nikdy neviděla, i na to Slovensko.

Adriana: Na tábor, protože tam budu s kamarády. Prý budeme celý den venku a hrát nějaké hry.

Viktorie: Na tábor. Měla by tam být i módní přehlídka nebo Superstar. Bydlet budeme v chatičkách.

Vídáte se o prázdninách se spolužáky ze třídy?

Tereza: Protože bydlím v Povlčíně, tak se moc často nevídáme, třeba jen jednou za ty dva měsíce. O prázdninách jsem hlavně se ségrou, protože u nás skoro žádné další děti nejsou. Ale alespoň tam není žádný křik.

Adriana: S kamarádkami ze třídy se určitě uvidím, budu s nimi chodit ven a s jednou kamarádkou jsem se domlouvala, že spolu pojedeme na koně.

Viktorie: Kamarádi, co s nimi jedu na tábor, jsou z mojí třídy.

Baví vás tábory a prázdniny u prarodičů?

Tereza: Já jsem byla na táboře jen jednou, ale moc mě to tam nebavilo. Skoro nic jsme nedělali, jenom uklízeli. Vedoucí hodně seděli v jídelně a pili kafe. Až poslední den jsme si mohli hrát hry, které jsme chtěli. Na takový tábor už bych jet nechtěla. Ale prázdniny u babičky jsou prima. Mám tam sestřenici a bratrance a ty spolu pořád dělají nějaké vylomeniny.

Adriana: Já mám jednu babičku v Rakovníku a druhou s dědou v Krupé. Mají tam pejska, papouška, kachny a na zahradě hryzce a za zahradou jezevce. A na půdě kuny. Na vesnici je to lepší. Tam se nenudím, můžu chodit se psem ven a můžu se koupat v bazénu.

Stává se vám, že se o prázdninách nudíte?

Tereza: Moc ne. My totiž máme doma ještě králíky, kachny, slepice a všechno možné, tak si s tím různě hraju a povídám. Jedna naše slepice už je stará a dá se chytit. Když jí něco říkáte, tak na vás začne kvokat, takže to vypadá, že si s vámi povídá.

Adriana: Nestává se mi to, vždycky si nějakou zábavu najdu.

Viktorie: Mně taky ne. Když jsem zrovna doma, tak k nám přijede malý bratranec a blbnu s ním.

Myslíte si, že k létu automaticky patří pobyt u moře?

Tereza: Já se bez moře obejdu, ale někdo třeba ne. Moje teta má moře ráda a jezdí tam každý rok. My jsme byli u moře jenom třikrát. V Bulharsku, Itálii a Chorvatsku.

Adriana: Obejdu se bez něj. Babička s dědou mají bazén a v něm mořskou sůl, takže je to jako moře.

Viktorie: K moři nemusím, moc tam nejezdíme.

Už jste někdy stanovaly?

Tereza: Jo, minulé léto jsme s taťkou jeli stanovat do lesa. Hned jsem usnula, nebála jsem se tam.

Adriana: Ještě jsem nestanovala, ale babička s dědou mají velkou zahradu, tak bych si mohla postavit stan tam. A mají na zahradě i chatu.

Viktorie: Stanovala jsem s mamčou, strejdou a kamarádkou.

Co další prázdninové téma – letní lásky, už jste se někdy o prázdninách do někoho zamilovaly?

Tereza: Ježiš. No já spíš ve škole do spolužáka.

Adriana: Já s jedním jedu na tábor. On je hrozně hezkej i hodnej. Pořád mi posílá pusinky. Jeho máma to taky ví, je to příbuzný mého bráchy. On má můj brácha jiného tátu, takže my spolu příbuzný nejsme.

Viktorie: Ne.

Adriana: Ale jo, Viky. A co Vojta?

Až budete starší, budete o prázdninách chodit na brigády, abyste si vydělaly nějaké peníze?

Tereza: Asi jo. Já bych třeba chtěla pomáhat v botanické zahradě plít kytky. To mě baví. Do botanický chodíme s Viky na soutěže, je to tam moc hezký.

Adriana: Mně by se taky líbila nějaká brigáda s kytičkama a nebo u koní.

Viktorie: Já bych na brigádu šla, ale nevím kam.

Snažíte se přes prázdniny dohánět školu a učit se předměty, ze kterých jste měly špatné známky?

Tereza: Vůbec. Měla jsem minulý rok jednu nebo dvě dvojky, ale neučila jsem se. Teď budu mít asi jednu trojku, ale zase se učit nebudu, protože jsem hrozně líná.

Adriana: Možná se budu učit, když se bude blížit začátek školy.

Viktorie: Podle toho, jaké bude vysvědčení. Možná bych se učila, kdybych měla z něčeho dvojku.

Občas se někomu stane, že propadne a musí se přes prázdniny učit na reparát, dokážete si něco takového představit?

Tereza: Kdybych propadla, tak to bych se asi celé prázdniny učila a snažila se to opravit. Ale byly by to hrozný prázdniny.

Markéta Hartlová

Omluva gymnazistům

Na téma letní prázdniny a především způsob jejich trávení jsme si povídali i se studenty rakovnického gymnázia. Nedopatřením však došlo k vymazání záznamu z diktafonu, takže o jejich zajímavou výpověď bohužel přijdete.

Nicméně to hlavní, co z ní vyplynulo, je, že tito teenageři měli už několik dnů před koncem školního roku přesně dáno, kdy, kde a jak budou trávit dva letní měsíce. Jejich volný čas vyplní především brigády, cestování, ale vyjedou například i na tábory jako vedoucí. Čas si prý najdou i na kamarády, sport a návštěvu festivalů, ale u valné většiny oslovených bude jednoznačně převládat práce.

Právě peníze vydělané na brigádách jim mají posloužit k poznávání světa a lidí. Z hovoru vyplynulo, že slovo nuda nemá téměř žádný ze čtyř oslovených ve svém slovníku. Je logické, že vzhledem k tomu, že šlo o středoškoláky, už za sebou mají i nějaké letní lásky. Ne všichni se však s námi o ně chtěli podělit. Faktem je, že z rozhovoru s nimi jsme si odnesli velmi pozitivní dojem o akčnosti a cílevědomosti dnešní mladé generace.

Lenka Pelcová