Reprezentační ples města naposledy ve „starém“ KC

Zounarovi chtěli dát montérky

RAKOVNÍK. Kdo nestačil sehnat vstupenky na reprezentační ples královského města Rakovníka, může dnes již jen litovat. Pořádající kulturní centrum vsadilo na osvědčené programové typy a v pořadí třetím plese byste jen těžko hledali znuděného diváka.

"Hned mezi u vchodu mi chtěli obléct montérky, protože ples je prý zrušený a bude se zde stavět," zažertoval na téma chystané přestavby KC Martin Zounar. Populární herec se za moderátorským mikrofonem v bonmotech předháněl se svým kolegou Radkem Adamcem a nenechali na nikom suchou nitku, ať již to byl starosta města, který přivítal všechny přítomné, nebo rakovnické mažoretky. Ty se na plese blýskly hned v několika sestavách a jejich vystoupení získalo zasloužený aplaus.

Mezitím co na hlavním sále rychle "nastartoval" taneční zábavu orchestr k band, vystřídaný místními QR Blues a půlnočním vstupem ABBA revivalu, zábava pokračovala i v přilehlých prostorách Tylova divadla. Kdo zažil při minulém ročníku zpěv Richarda Pogody u pianina na divadelním jevišti, si přišel rád zavzpomínat. u Pogody se postupně vystřídali snad všichni hosté plesu. "Většinou chtějí Život je jen náhoda nebo Pramínek vlasů. Vždycky říkám, ‚jé vidíte, tu jsme ještě nehráli'," smál se známý klavírista, a kdoví pokolikáté přehrával známé evergreeny. o Richardovi Pogovi je známo, že část svého hudebního života spojil i s Miroslavem Horníčkem a jeho velkým přítelem byl zesnulý Pavel Dostál a jakmile dal svým rukám trochu odpočinout od kláves, rád na oba muže zavzpomínal.

Stanoviště s šedesáti procentní moravskou slivovičkou (někdo její kvalitu chválil, někdo haněl) rozvazovalo jazyky i ztuhlé údy pro zpěv i tanec ve vedlejším foyeru. Zde žánrově navazovala cimbálovka Alexandra Vrábela, která se střídala s domácím Brass Bandem. i když to zpočátku vypadalo, že na jeho dixielandové tóny budou tančit jen ti nejodvážnější, situace se záhy začala obracet a po půlnoci se již Brass Band doslova krčil v koutu, mezitím co na zaplněném tanečním parketu se odehrávaly ty nejdivočejší taneční kreace.

Dojmy z plesového veselí doznívaly ještě dlouho po jeho skončení v divadelním baru. Nikomu v tu chvíli ani nevadilo, že venku je 20 centimetrů čerstvého sněhu a cesta domů v tanečních botkách pěkně zastudí.

Sláva Vaic

« Zpět