dopis čtenáře

Quo vadis, rakovnická nemocnice?

Zcela náhodou jsem si přečetl několik článků v posledních číslech týdeníku Raport týkajících se rakovnické nemocnice. Protože už mám dost politického a morálního marasmu, který se pomalu stává běžnou společenskou normou, nemohu jinak, než reagovat.

Jsem ortoped, soukromý lékař. Spolupráci s rakovnickou nemocnicí jsem začal v roce 2001, za ředitelování Ing.Turečka. Důvodem mého zájmu o spolupráci je existence překrásných operačních sálů se vzorovým technickým zázemím, které nejsou zcela efektivně využívány. Setkal jsem se s velkou vstřícností v jednáních jak s Ing.Turečkem, tak primářem MUDr. Silberem a zahájil jsem proto velkou ortopedickou operativu v rakovnické nemocnici, zejména pak náhrady kolenních a kyčelních kloubů. v rámci spolupráce jsem zapůjčil nemocnici bezúhradně přístroj v hodnotě asi 650 000 Kč.

Situace se pak dramaticky změnila převodem nemocnice pod kraje a příchodem Ing. Stehlíka. Věnoval jsem stovky a tisícovky hodin tomu, abych pro ÚP VZP spočítal obrovskou rentabilitu "Jednodenní ortopedie" pro zdravotní pojišťovnu. Podobným způsobem jsem analyzoval i velkou ortopedickou operativu na základě svých zkušeností s asi 1 400 operacemi, které jsem provedl v režimu privátního lékaře a konfrontoval se systémem DRG. Měl jsem příslib ÚP VZP na uzavření smlouvy na velkou operativu. Dal jsem si proto žádost na kraj o pronájem části operačních sálů a nevyužitého III. patra monobloku nemocnice. Vhodnost svého projektu jsem si nechal posoudit Zdravotním ústavem se sídlem v Kolíně, který jsem požádal na své náklady o nezávislý audit. Mám spolehlivé informace, že opakovaně Ing. Stehlík sehrál velmi negativní roli při rozhodování o mém projektu. Vlastní operativu mi pak pan ředitel znemožnil tím, že finanční objem prostředků od ZP, které některé ZP vyčlenily na velkou ortopedickou operativu, nemocnice spotřebovala jinak a na mou operativu již jaksi nezbylo. Poslední operaci jsem provedl před rokem. Do dnešního dne mi pan ředitel dluží za prokazatelně provedenou práci a spotřebovaný materiál 2 092 867 Kč. k placení se jaksi nemá. Naopak mi účtuje pronájem operačního sálu i za období, kdy jsem již vlastně neoperoval. Dále mi byla způsobena škoda ve výši 635 000 Kč, protože některým implantátům prošla doba exspirace. Další obrovskou, zejména morální ztrátu, jsem pak utrpěl tím, že jsem své pacienty musel odeslat k operacím na jiná pracoviště.

Dnes již v prostorách nemocnice provozuji pouze ortopedickou ambulanci. Za pronájem platím více, než činí úhrada ZP. Další náklady (doprava, personál, spotřebovaný materiál, má odměna) dotuji z jiných aktivit. a čekám a naslouchám. Do ordinace chodí i množství zaměstnanců. Mají zákaz mluvit o poměrech v nemocnici od pana ředitele pod pohrůžkou výpovědi. Přede mnou zřejmě strach nemají, a tak se dovídám o tom, jak na některých odděleních dramaticky klesá medicínská úroveň, ošetřovatelská péče, o nedobrých interpersonálních vztazích, o atmosféře strachu a teroru.

Nemocnice je složitý organismus, který, když má dobře fungovat, se musí léta budovat a dále v citlivé, dynamické rovnováze pak udržovat v chodu. Dobrou pověst nemocnice pak vytváří charizma osobnosti lékařů, jejich umění komunikace a přístup k pacientům, jejich znalosti a dobrá paměť, zkušenosti, šikovnost rukou. Jistě mezi 18 lékaři, kteří v poslední době z nemocnice odešli, takové osobnosti byly. a mnozí jistě neodešli rádi. Možná se nehodili v "procesu transformace a zlepšení morální a firemní kultury", jak toto období nazývá pan Ing. Stehlík.

S panem primářem Silberem mě neváže žádné osobní přátelství, na to prostě nemáme v naší profesi a pracovním nasazení čas. Ale znám ho velmi dobře ze vzájemné spolupráce při poskytování pooperační péče u mých pacientů. Je to člověk s velkým Č, pracovitý, velmi vzdělaný, manuálně velmi zručný, erudovaný operatér s krásným přístupem ke svým pacientům. Je určitě dobrým a laskavým primářem svým sekundářům. Mají-li výběrová řízení na primáře v nemocnici za cíl pouze jeho "odstranění", pak dle mého názoru je to ta poslední rána, kterou tato nemocnice potřebuje. Působení pane ředitele Ing. Stehlíka je pro mne záhadné. Nejdříve jsem jej vnímal jako loutku někoho, mající určité, možná i temné poslání. Nyní se kloním spíše k tomu, že jeho kroky jsou vědomé a měl by za situaci v nemocnici nést plnou odpovědnost.

MUDr. Živojín Dupač, Kladno