Smrt jedenáctileté dívenky
je obestřena celou řadou nejasností

Matka nevěří v sebevraždu

MUTĚJOVICE. Tragédie, která otřásla Mutějovicemi, nemohla být podle matky zemřelého jedenáctiletého děvčátka nešťastná náhoda ani sebevražda. v případě je spousta nejasností a nic nenasvědčuje tomu, že by malá Sonička měla chuť zemřít. Všichni ji znali jako usměvavé dítě, které milovalo koně a nemělo problémy ve společnosti dětí ani ve škole. Matce Soně Krupkové snaha, jakou vyšetřovatelé hledají příčiny tragédie, nepřipadá důsledná. Další šok rodině připravila záchranná služba, na níž se v době, kdy šlo malé Soničce o vteřiny, nebylo možné dovolat a nakonec vozidlo RZP dorazilo až po dlouhých dvaceti minutách.

Tragédie se stala 31. srpna kolem osmé hodiny večer. "Byla jsem v práci. Doma byla Sonička se sestrou. Zuzana si asi čtvrt hodiny povídala s kamarádkami před domem a Soňa si dělala koně. Den předtím jí sundali z ruky sádru, prsty ji ještě bolely, takže je měla ovázané. Holky jí chtěly s prací pomoct, ale ona nechtěla," popisuje matka děvčátka Soňa Krupková. Právě bolavá ruka patří k jedné z nejasností případu. Děvčátko totiž posléze našla její sestra oběšené. "Není možné, aby se malé dítě samo takhle oběsilo. To by musela mít strašnou touhu zemřít, aby něco takového dokázala. Byla nalezena na ocelovém laně nad kufrem auta na vrakovišti na dvoře. a kdyby to byla nešťastná náhoda, že chtěla někoho jen ve hře vystrašit, nebrala by si ocelové lano. Na tak malé dítě je to všechno moc rafinované. Navíc s tou bolavou rukou by s tím měla velké problémy. Nevěřím, že to mohla udělat sama a že za tím nemůže stát někdo cizí," říká paní Krupková.

Sonička se nikomu s žádnými problémy nesvěřila, navíc nic nenasvědčovalo tomu, že by nějaké měla. Těšila se na nového koně, kterého se máma chystala koupit, plánovala si závody a ještě ten den mluvila s trenérem sestry Zuzany o tom, jak se těší, že začnou trénovat. s žádnou strastí se mámě, sestrám, kamarádkám, ani babičce, s nimiž všemi měla dobré vztahy, nesvěřila. Nenechala žádný dopis, nic si nezapsala ani do svého deníčku.

"Kdyby si chtěla vzít život, protože ji něco trápilo, určitě by nechala nějaký dopis, abychom se dozvěděli proč. Našla ji Zuzana a sama jí musela pomoct. Křičela o pomoc, ale sousedi zavírali okna. Jediní, kdo přiběhli, byli Toráčovi. Ti pomáhali s oživováním. Na záchranku museli volat třikrát. Dvakrát se dostali do schránky a teprve napotřetí to někdo zvedl. Nechápu, jak je možné, že na záchrance, kam lidé volají, když jde o vteřiny, nikdo není. Až na třetí zavolání záchranka vyjela a doba, než sem dorazila, byla neuvěřitelně dlouhá. Toráčovým se povedlo Soničku oživit a nahmatali jí puls. Když ji odtud sanita odvážela, ještě jí srdíčko bilo. Kdyby se jí dostalo lékařské pomoci dřív, měla větší šanci přežít. Šlo o zlomky vteřiny, vždyť byla ještě živá," vysvětluje Soňa Krupková.

Zklamaná je nejen přístupem zdravotnické pomoci a personálu na ARO, který se neobtěžoval dát rodině vědět, že Sonička zemřela, a matka se to dozvěděla dost necitlivě až poté, co sama zavolala. Krupkovi jsou rozčarovaní i z práce kriminalistů. "Místo, aby zajišťovali stopy, je zajímala jen moje občanka. Věcmi, které nám připadají nejasné, se nezabývají. Zuzana mi například říkala, že, když se to stalo a ona se snažila Soničce pomoci, šustilo na velké třešni u plotu k sousedům listí, bylo jí to divné, protože vítr nefoukal. Šli jsme se tam druhý den podívat a všimli jsme si, že malé větvičky na větvi vedoucí přes plot, jsou olámané, a přes plot k sousedům je stopa, jako kdyby tam někdo ze stromu skočil. Tudy se klidně mohl někdo na dvůr dostat. Štve mě, jak mi vyšetřovatel vědomě lže. u vraku, kde Sonička byla, bylo rozbité přední sklo, a to den před tím nebylo. Muselo se to stát ten večer. Nikdo z lidí, co jí pomáhali, sklo nerozbil, ptala jsem se jich na to, když mi vyšetřovatel řekl, že to rozbil někdo, když jí pomáhali ven. Je v tom tolik nejasností, že by se měli snažit to řádně prošetřit. Nedopustím, aby se to jen tak smetlo ze stolu," říká Soňa Krupková.

Poslední rozloučení se Soničkou se uskuteční ve čtvrtek 8. září v 11 hodin v obřadní síni v Rakovníku.

Redakce