Skateboardové rušení obyvatel Bezděkova změřil soudní znalec

Hřiště ruší jako zámečnická dílna

RAKOVNÍK. Již čtvrtý rok zaměstnává soudy případ obyvatel z lokality Bezděkov, kteří se cítí být poškozováni hlukem vytvářeným na hřišti nad Střelnicí skateboardisty. Okresní soud již jednou rozhodl a uložil městu zdržet se hluku. Město se ale odvolalo a krajský soud vloni rozsudek okresního soudu zrušil. Aktéři sporu se tak sešli opět v Rakovníku.

Krajský soud okresnímu vytkl, že existenci rušení dokládanou svědeckými výpověďmi žalobců neověřil také soudním znalcem. Proto se soudkyně JUDr. Zdeňka Braunová obrátila na Ing. Ondřeje Kramáře a ten vloni v listopadu požadovaná měření provedl. Výsledky byly předloženy oběma stranám a právní zástupci se k nim písemně vyjádřili. Zatímco strana žalující, tedy obyvatelé z okolí hřiště, považují výsledky měření za dostačující, město Rakovník mělo k výsledkům připomínky a navrhlo předvolat soudního znalce jako svědka. Vyslechnutí Ing. Kramáře tak bylo hlavní a vlastně jedinou náplní středečního soudního jednání.

Mimo jiné z něj vyplynulo, že se nejedná o posuzování hluku, nýbrž o měření hladiny akustického tlaku. Znalec je toho názoru, že zvuk vycházející z provozu skateboardu lze přirovnat k hluku, jaký vytváří zámečnická dílna, a vzhledem k tomu, že takový hluk v okolí hřiště v minulosti nebyl, lze jej považovat za rušivý. Při měření prováděných před nemovitostmi a na jejich dvorcích byly opakovaně zjištěny vyšší hodnoty, než jaké povoluje platná vyhláška. V jednom případě byla taková hodnota naměřena i v bytě za zavřenými okny. Maximálně bylo naměřeno 59 decibelů, což je překročení o zhruba 10 decibelů. Hluk pozadí nebyl v průběhu měření nižší než 40 decibelů, z toho vyplývá, že se nejedná o klidovou zónu.

Město Rakovník v této kauze vůbec poprvé nezastupoval externí právník, ale Mgr. Ludvika Trešlová, kmenová pracovnice úřadu. Podle názoru místostarosty Štíbra i tajemnice Holkové, kteří byli rovněž jednání přítomni, si vedla velice dobře a město bude jejích schopností využívat i v dalších kauzách. Odpovědi znalce na její otázky přinesly několik zajímavých detailů. Soudní znalec např. uvedl, že překročení povolené hladiny hluku za zavřenými okny činilo jen 0,1 decibelu, což není lidským sluchem rozeznatelná veličina. Výsledky by byly o 1 až 3 dB nižší, kdyby se měřilo v době, kdy je okolní zeleň v plné vegetační síle. Město se navíc domnívá, že znalec nesplnil soudem zadaný úkol, neboť neprovedl měření v domech všech žalobců, ale jen ve čtyřech nemovitostech. Znalec se hájil tím, že na požadovaná měření nebylo dostatek času, vzhledem k tomu, že je musel provádět v podzimních měsících, kdy je provoz hřiště podstatně slabší než v létě.

Žalující strana, zastupovaná JUDr. Skoupým, předložila soudu také výsledky měření ze srpna loňského roku, které jsou v podstatě totožné s měřením znalce. Poněkud kuriózní situace nastala poté, kdy JUDr. Skoupý předal soudu kopii článku z týdeníku Raport o podobném problému v Novém Strašecí, kde radnice věc vyřešila s větším pochopením pro klid občanů a hřiště dislokovala za město. Soudkyně celý článek před zaplněnou jednací síní velmi pečlivě přečetla a pak založila do spisu. Po zhruba hodině a půl bylo jednání odročeno na neurčito.

Pavel Sklenička