Po otevření schránky byly veřejnosti představeny části obsahu. (Zleva starosta Tomáš Rosenbaum, vydavatel Jiří Červenka a Filip Plachý z Arcibiskupství pražského)
Ve Mšeci byla otevřena zinková schránka z věže kostela
Vzácná listina i vyklepaná cigareta
MŠEC. Co vy byste vybrali jako poselství příštím generacím, pokud byste museli do omezeného prostoru vmáčknout pár věcí symbolizující naši současnost? Jak zjistil vydavatel Mšeckých listů, badatel a duše mšeckého muzea Jiří Červenka, v báních na věžích kostelů byly během posledních let nalezeny artefakty hodnotné i kuriózní.
Například ve Štibořicích se v roce 1990 po pádu věžního kříže zachoval ve schránce třígroš Františka z Ditrichštejna z roku 1619. V Chotěboři se vedle pamětních listin z roku 1882 objevil životopis tesařského mistra a ptačí pírko pro štěstí. Ve Starých Křečanech (r. 1901) se kromě mincí zachoval zápis s cenou opravy věže i nehodou tesaře, který spadl z krovu věže, ale po týdnu se vrátil do práce. V kostele v Dobré se v roce 1989 kromě latinsky psaného dokumentu panem farářem o stavbě věže z roku 1817 našla prázdná láhev od fernetu.
Co přijdou po nich
Jako na trní sedělo několik desítek mšeckých občanů v pondělí 21. září v 16 hodin v salónku restaurace Na Knížecí. Za chvíli dojde k události, které se smrtelník stává svědkem zpravidla jednou za život. Při rekonstrukci kostela svaté Kateřiny Alexandrijské byl sňat z věže železný kříž a mosazná makovice, ve které byla nalezena schránka ze zinkového plechu. Co je v jejím nitru, se veřejnost měla dozvědět právě teď.
Slavnostnímu okamžiku byly kromě vedení městyse a místní školy přítomni zástupci Římskokatolické farnosti i firmy Perfectstav, která rekonstrukci provádí.
Starosta Tomáš Rosenbaum v úvodu připomněl, že kostel sehrával v historii Mšece vždy důležitou úlohu. „To, co v kapsli najdeme, vytvořili lidé, kteří zde žili před námi. Při jejím ukládání netušili, kdo ji otevře a jak bude jejich obec vypadat dnes. Přesto nám předali zprávu, svědectví o své době a o tom, co považovali za důležité předat těm, co přijdou po nich,“ uvedl starosta.
Správný předpoklad
Následně dostal kostelník Jiří Richtr pokyn otevřít zinkovou schránku pilkou na železo. Napětí přítomných přitom zvyšoval vydavatel Mšeckých listů Jiří Červenka. Připomněl, že ukládat do bání kostelů poselství příštím generacím je zvykem od 16. století. Zároveň vypátral, kdy se rekonstrukce ve mšeckém kostele prováděly a z kterého období by „tajemné schránka“ mohla skrývat své poselství.
„Nejstarší písemná zmínka je z roku 1681, kdy kostel shořel a celý se nově vystavěl,“ uvedl vydavatel a zároveň vyloučil, že z toho období by mohlo poselství pocházet. Za další variantu označil rok 1786, kdy blesk udeřil do kostelní věže a omráčil dva kostelníky vyzvánějící proti bouřce a usmrtil Jana Loskota z čp. 56. O čtyři roky později v roce 1780 byl z gotického kostela vystavěn ten dnešní v pozdně barokním slohu.
V roce 1811 shořela část kostelní věže při velkém požáru, kdy lehlo popelem celé městečko Mšec, a o dvanáct let později v roce 1823 byla kostelní věž opravena a 4. června do ní byla uložena schránka s památnými listinami. „Protože jsem nenašel žádný zápis, že by schránka byla v průběhu dalších let vyzvednuta, je velký předpoklad, že by to mohla být ona,“ uvedl Jiří Červenka. Dodal, že další rekonstrukce se uskutečnily ještě v roce 1832 při zavěšování zvonu, dále v roce 1913 (kdy se opravovala střecha) a v roce 1957 jeho věž. Další opravy se konaly i v roce 1967 a poslední opravy v roce 2002.
Psáno currentem
Po odříznutí horní části kapsle se ukázalo, že odhad badatele byl správný. Nejzásadnějším dokumentem obtočeným kolem vnitřku kapsle byla zažloutlá listina s datem 1823. Jelikož je psána currentem, nedozvěděli se přítomní více o jejím obsahu. Dalšími artefakty byly fotografie kostela, poštovní známky z doby císařského mocnářství, ale i prvorepublikové mince. Přítomné asi nejvíc pobavil nález Rudého práva z roku 1958 a jedna zpola vyklepaná cigareta bez filtru.
Podle starosty bude nyní listina z roku 1823 přezkoumána historikem a její obsah přeložen do současné češtiny.
„Jsem až dojatý, že můžu být u toho, kdy se otevírá něco tak vzácného, co souvisí s historií Mšece. Nyní budeme postupovat tak, že zhotovíme novou schránku, do které okopírujeme dokumenty a fotografie nálezů, které jsme v ní našli a uložíme do ní naše současné poselství budoucím generacím. Originální dokumenty a artefakty včetně listiny z roku 1823 se stanou součástí trvalé expozice v našem muzeu,“ řekl starosta Tomáš Rosenbaum.
Podle aktuálních informací bude do nové schránky vloženo také písemné poselství budoucím generacím, stokoruna a drobné mince, výtisk Mšeckých listů, klíčenka muzea Mšec, fotografie a na flashdisku letecký videosnímek Mšece.
Schránka bude do makovice věže kostela uložena na přelomu letošního roku.
Sláva Vaic
