Odpolední seminář pokračoval v ZUŠ výstavkou akordeonů. Na přání Ladislava Horáka (uprostřed v brýlích) „svoje kousky“ představil rakovnický sběratel a akordeonista Martin Březina (vlevo).

Akordeonový a žesťový den nadchl žáky ZŠ a ZUŠ

Mladí se vracejí k akustickým nástrojům

RAKOVNÍK. Výběr hudebního nástroje neovlivňuje jen, zda se nám líbí jeho tón. Důležité je správné zažehnutí jiskry a nadšení pro hru, které u muzikanta představuje prakticky nekonečnou cestu ke zvládnutí nástroje. Opravdovým mistrem je v tom profesor Pražské konzervatoře a akordeonista Ladislav Horák.

Letos už podruhé uspořádal na rakovnické ZUŠ Akordeonový den. „První rok vždycky přijedu sám. Následující rok už si s sebou beru nějakého partnera. A protože trubka je dobře slyšet a akordeon ji umí dobře doprovodit, tak jsme dnes vsadili na Ladislava Kozderku, který je sólistou mnoha orchestrů a od 17 hodin zde odehrajeme koncert,“ řekl nám před koncertem Ladislav Horák.

To už měl za sebou dopolední edukační koncert pro žáky 3. ZŠ. Stejně jako loni se setkal se zájmem stovky žáků. „Na začátku semináře se ptám, kdo z nich hraje na akordeon, a zpravidla se zvednou jedna dvě ruce. A já jim říkám: až vám ukážu, co tenhle nástroj umí, tak zvednete ruce všichni. A vždycky mě potěší, když na konci zvedají ruce i paní učitelky,“ směje se profesor.

Odpoledne se pak věnoval šikovným akordeonistům ZUŠ hrajícím pod vedením učitelek ZUŠ Věry Hamouzové, Zdeňky Šperkové a Lenky Tovarové. „Představte si, že letos jsem přijel do Rakovníka podruhé a paní učitelka mi ukázala malého žáka a říká, že tenhle žák byl na vašem semináři, pak se mi přihlásil na akordeon. Dnes vám už předvede, co umí zahrát,“ radoval se Ladislav Horák.

To je zlaté posvícení

Později nám Lenka Tovarová řekla, že oním žákem byl Matyáš Mánek, který předvedl skladbu To je zlaté posvícení. Pan profesor žákovi ukázal, jak by skladbu zahrál ve svém pojetí a tím ho inspiroval.

Ptáme se, co je na akordeonu pro dnešní děti přitažlivé? Většina dechových a zvlášť žesťových nástrojů je náročná s ohledem na tvorbu tónu a nátisku. Je na tom akordeon lépe?

„Akordeon patří také mezi velmi těžké nástroje. Ovládáte jej levou i pravou rukou a k tomu ještě měch, který je na ovládání nejtěžší. Současný zájem o akordeon přičítám tomu, že se na něj v poslední době více nahlíží jako na dechový. Jakmile se do ČR dostalo moderní argentinské tango, francouzská, irská a bretaňská hudba, kde je výrazný akordeon, tak lidé objevili jeho krásu,“ říká Ladislav Horák. Žákům předváděl, že akordeon mohou slyšet v mnoha filmových pohádkách.

K táboráku

„Výhodou nástroje je jeho přenosnost a nepotřebujete k němu elektrický proud. Můžeme si ho vzít k táboráku nebo na dovolenou. Ve spoustě zemí světa nemají klavír a akordeon jej dokáže dobře nahradit. Díky tomu jsem byl v Indonésii, v Pakistánu a Ekvádoru,“ říká profesor.

Pro akordeon skládal také Jaroslav Ježek a najdete ho ve swingových a jazzových skladbách.

„U nás ho proslavil Bora Kříž a Kamil Běhounek. Což byli velcí jazzoví hráči. Akordeon je ceněný i v žesťových orchestrech, protože ne v každém sále stojí klavír. A já si myslím, že ti mladí na jeho krásnou barvu slyší. Navíc už přestáváme upřednostňovat elektrickou hudbu a vracíme se k nástrojům, jako je akustická kytara. Stejně tak opouštíme keybordy a obdivujeme akustický tón akordeonu,“ uzavírá Ladislav Horák. Zároveň děkuje městu Rakovník za podporu celodenního semináře.

Sláva Vaic