Děti už tuší, jak by dopadly u přijímaček

RAKOVNICKO. Nedávno jsme psali o tom, že žáci devátých tříd základních škol dostali možnost vyzkoušet si přijímačky nanečisto. Jak si vedli, nám prozradili ředitelé škol.

Problém jsou slovní úlohy

„Přijímací zkoušky nanečisto poskytly žákům i škole cennou zpětnou vazbu k dalšímu učení a přípravě na skutečné přijímací zkoušky,“ uvedla Jana Švolbová, ředitelka ZŠ a MŠ Čistá.

Velmi dobře si žáci vedli v anglickém jazyce, kde se dařilo zejména úlohám zaměřeným na porozumění mluvenému i psanému textu a na praktické jazykové dovednosti. Výsledky ukázaly, že se žáci v angličtině dokážou orientovat v běžných situacích a pracovat s informacemi. V českém jazyce se dařilo žákům především v práci s textem a v porozumění jeho obsahu. Náročnější byly úlohy zaměřené na některé jazykové jevy a jejich správné použití.

„Matematika se ukázala jako nejobtížnější část zkoušek. Žáci si lépe poradili se základními početními úlohami a jednoduchou prací s daty, větší obtíže jim činily slovní úlohy s proměnnou a konstrukční úlohy, které letos byly netypické,“ dodala.

Rezervy ve strategii

Podle ředitele 1. ZŠ Rakovník přijímací zkoušky přinesly výkony excelentní, které potvrzují dobrou připravenost některých žáků, vedle nich pak výsledky průměrné, a také takové, které svým autorům příliš radosti nepřinesly.

„Podobně jako v minulých letech dopadl lépe český jazyk, který sami žáci většinou hodnotili jako srozumitelnější a celkově lehčí. Naopak u matematiky se u části z nich objevilo určité rozčarování, zejména z náročnějších úloh vyžadujících kombinaci více kroků řešení. Pozitivní zprávou je dlouhodobě se zlepšující úroveň anglického jazyka. Za důležité osobně považuji i jiné zjištění než samotný bodový zisk. U některých žáků se ukázalo, že nemají rezervy pouze ve znalostech, ale také ve strategii práce se samotným testem. Typicky jde o hospodaření s časem – někteří věnují příliš mnoho minut jedné úloze, a nezbývá jim prostor na dokončení testu. Další oblastí je práce s uzavřenými otázkami, kde je třeba pečlivě číst zadání a rychle vyhodnotit všechny nabízené možnosti. Chyby dělali žáci z nepozornosti, dále proto, že nezvládli metodu vylučování u uzavřených otázek, práci s pořadím otázek od nejjednodušších k obtížnějším, odhad výsledku, objevily se i chyby vyloženě zbytečné, například nečitelný zápis.  V českém jazyce se potvrdilo, že klíčem k úspěchu je schopnost porozumět zadání, vyhledat podstatné informace a nenechat se zmást detaily,“ shrnul Karel Folber.

Žáky zaskočil čas

Ředitel 2. ZŠ Zdeněk Brabec nám poskytl dokonce i přesná čísla. „U našich žáků, kteří se PZ nanečisto zúčastnili (63), dopadla hůře matematika, lépe čeština, nejlépe angličtina. Celkový průměr z matematiky je 16,4 bodů z 50 možných, z češtiny 24,9 bodů z 50 možných, z angličtiny 47,5 bodů z 80 možných,“ napsal.

Podle Petra Steidla, ředitele 3. ZŠ Rakovník, žáky většinou zaskočil zejména čas. „Takže aspoň ví, až to bude naostro, že si musí lépe a průběžně čas kontrolovat a nezaseknout se u něčeho, co neví, zbytečně dlouho. A pak jako asi téměř vždy větší obtížnost matematiky a obsáhlejší texty než v loňských letech. Jinak pokud jsme anonymně porovnali výsledky mezi našimi třemi rakovnickými základkami, jsou výsledky vcelku srovnatelné. Takže i děti tak viděly, v jaké části pelotonu se podle svého výsledku nacházejí mezi všemi rakovnickými deváťáky a zda je případně potřeba ještě více zamakat, aby se dostali na svou první zvolenou školu,“ uvedl.­

Pavel Sklenička