Při závěrečné děkovačce se na scéně objeví všech 104 tanečníků.

Taneční obor ZUŠ spojil síly s „dramaťákem“

S Lily Potterovou desetkrát okouzlili divadlo

RAKOVNÍK. Premiéra a hned po ní devět repríz. Od 30. května do 4. června vidělo představení Lily Potterová a ztracená hůlka v Tylově divadle 1793 diváků. Není divu. V napínavém příběhu na motivy knihy o Harry Potterovi vystoupilo 104 žáků tanečního oboru ZUŠ Rakovník a deset žáků „dramaťáku“. O tom, jak výpravná show vznikala, jsme si povídali s vedoucí tanečního oboru Adélou Hauptmannovou.

13 výpravných obrazů

„Ten příběh jsme vymysleli společně s mým manželem Martinem. Hlavní postavy jsou děti původních hlavních hrdinů. Lily je dcera Harryho Pottera, Rose Weasleyová je dcerou Rona atd. Námět jsme měli v hlavě už vloni. Když nám Jiří Suk z literárně dramatického oboru nahrával moderace pro představení Karlík a továrna na čokoládu, říkali jsme mu, aby s námi příští rok počítal i s celým dramaťákem. On se tomu jen smál. Jenže my jsme přes léto dali dohromady scénář a choreografie a od září jsme začali postupně nacvičovat,“ vysvětluje.

Při vymýšlení jednotlivých obrazů vycházela z toho, že potřebuje zapojit všechny třídy tanečního oboru. „Manžel vymyslel dějovou linku a sestřihal hudbu až na pár výjimek z jednotlivých filmů o Potterovi a každou scénu doplnil i projekcí. Celkem jsme vytvořili 13 obrazů,“ říká Adéla. Během představení byla taneční vystoupení prokládána scénkami dramatického oboru, které si napsaly samy děti na motivy příběhu tak, aby děj posunuly vždy k dalšímu tanečnímu číslu.

Úplně jako pod vodou

Představení zahajují děti z prvního ročníku. V Příčné ulici se chystají do školy, nakupují klobouky, hůlky a další školní potřeby. Pak přijedou do Bradavic, moudrý klobouk je rozřazuje do kolejí a následuje mejdan s oslavným tancem (4. a 1. ročník).

A to už začíná výuka, ale mandragory (3. ročník) zlobí, a tak je paní učitelka musí rozsadit. Velmi veselá scéna. Pak děti zjistí, jakou hrozbu představuje ztracená kouzelná hůlka, a musí ji najít. Proto pozřou žaberník a jdou se potápět do jezera. Také tahle scéna je velmi působivá. Jeviště se ponoří do tmavě modré barvy. Děti nastupují s potápěčskými pomůckami a skáčou do hlediště. Herce v tu chvíli nahradí opět tanečníci, kteří svedou souboj o hůlku s jezerními vílami (6. ročník). Starší dívky zvedají své kolegyně do výšky a iluze plavání je úplně dokonalá. K tomu fosforeskující líčení…

Nekonečné děkovačky

Když děti konečně ukořistí hůlku, odnesou ji do učebny, kde jim ji profesorka Delphini, o níž ještě neví, že je dcerou zlého Voldemorta, zabaví. Děti potřebují další indicii, a tou je Zlatonka, kterou mohou získat jedině ve fanfrpálovém zápase. Ten nabídne další krásné kostýmy a velmi svižnou choreografii (2. ročník). Když děti získají Zlatonku, odnáší si ji do ložnice, kde se od ní dozví obsah věštby, ale opět se objeví Delphini a pošle na děti smrtijedy, takže následuje polštářová bitva (7. a 5. ročník). Pak přijde další strašidelná scéna v podobě jeskyně s pavouky (II. stupeň), závěrečný boj o hůlku, kdy se jen těsně podaří odvrátit oživení Voldemorta. V poslední scéně děti odjíždějí na prázdniny a přemýšlí, jak naložit s hůlkou, aby s ní už nikdo nemohl škodit, a tak ji raději přečarují na zvonek, se kterým zazvoní a pohádky je konec. Při děkovačce, při které nechybí standing ovation ani dlouhotrvající aplaus, se na jevišti objeví všichni účinkující včetně Adély Hauptmannové a Jiřího Suka.

Poděkování za pomoc

„Výpravné kostýmy byly částečně nově ušity, jako obvykle mi moc pomohla moje maminka. Manžel si vzal na starost hudební střih a projekce. Zvuk a světla obsluhoval Vladimír Pejsar, kulisy zhotovil David Suchopárek a rekvizity vyrobily děti ve výtvarném oboru pod vedení Evy Pelcové,“ doplňuje Adéla výčet svých pomocníků.

A jestli Lily ještě někdy zopakují? „Myslím, že v nejbližší době ne. Spíše už se nám rodí v hlavách další představení. Martin mě zase přemlouvá. Máme v merku Indiana Jonese, tam je moc krásná hudba… Tak uvidíme.“

Pavel Sklenička