Foto

Plním si svůj sen. (Milan Horváth za barem klubu Živák)

Milan Horváth provozuje v Jamce multižánrový klub Živák

S jedním typem hudby bychom nepochodili

RAKOVNÍK. Když v Jamce nad Normou vyběhnete po betonových schodech nahoru a otočíte se doleva, spatříte železná vrata s grafitti a šedivou zeď s odhlučněnou fasádou. Právě na ní se co nevidět bude vyjímat nápis Živák. Multižánrový hudební klub na ploše 360 metrů tu Milan Horváth buduje už více než dva roky, ale teď se konečně dá říci, že se vše rozjíždí správným směrem.

Proč multižánrový?

Žijeme v malém městě, a domnívám se, že kdybychom se zaměřili na jeden druh hudby, tak bychom neuspěli.V současnosti máme koncept takový, že pátky patří koncertům kapel a sobota diskotékám.

Takže od pondělí do čtvrtka máte zavřeno?

Pokud by měl někdo zájem uspořádat tu v týdnu hudební produkci – vlastní koncert, oslavu narozenin…, tak mu to umožním. Jinak se snažím fungovat spíš jako víkendová platforma. Nabízím místo pro produkci jednotlivých hudebních žánrů. A pokud si zde chce někdo uspořádat koncert, musí se postarat o kapelu, vstupné, vyhazovače… Já poskytnu zázemí, bar, úklid a techniku. Oni mají zisk ze vstupného, já z baru.

Nechce se mi věřit, že by vás to uživilo?

Profesí jsem elektrikář, to mě živí. Klub je spíš koníček, odreagování a zábava. Trávím tu většinu volného času. Vždycky jsem po klubu toužil a plním si tak svůj sen.

Jak dlouho jste to tu dával dohromady?

Více než dva roky. Všechno jsme to tu odrbali a jeli prakticky od podlahy, voda, elektřina… Půl roku jsme jenom rekonstruovali a otevřeli jsme punkovou událostí, protože Rakovník byl za mých mladých let punkovýmm městem. Pak ale otevřel klub Fénix (na Pražské ulici), což je konkurence, které měla větší ohlas, a tak jsem usoudil, že o letní sezónu s nimi nebudu bojovat.

Nebavme se, co bylo. Řekněte nám, co chystáte?

V únoru už máme čtyři akce a od března máme zaplněné v podstatě všechny termíny. Bude tu vystupovat Pragounion, E!E s Drtěkovem, tři diskotéky a techno od Cihláků.

Klub funguje v pátek a v sobotu a o akcích informujeme přes sociální média. Děláme i plakátové výlepy.

Byl tu klub Letiště předtím Cento, Retrocento. Na tradici kterého z nich navazujete?

Primárně víc na to, co bylo na Letišti. Jsou to události, které vyžadují pódium, ale jsou příliš malé, aby se uskutečnily v kácéčku. Pokud mám jmenovat jednotlivé žánry, tak je to techno, drum & base a house, rock a metal. Čtvrtým žánrem, který se v republice hodně poslouchá, je hip hop a rap, který v Rakovníku vyloženě chybí.

Na Tyršáku rapovou akci pořádal Matues Bratus… Říkal, že by rap v Rakovníku rád prosadil.

V podstatě už spolu komunikujeme a rýsuje se z toho také nějaká událost. Snažím se zaštítit všechny, co něco produkují.

Mluvíte o událostech. Co si pod tím představit?

V pátek je cílová skupina návštěvníků určená žánrem. Začíná se hrát kolem 20. hodiny a produkce zpravidla patří kapelám. Buď jedné se zvučným jménem (to může být třeba i renomovaný DJ) nebo třem čtyřem spřáteleným kapelám, které svoje místo na výsluní teprve hledají. Sobota pak bude fungovat jako diskotéka, třeba pro ty, kdo jdou ze své oblíbené hospůdky a ještě se jim nechce domů. To bude asi připomínat to, co jste zažívali v klubu Cento nebo Retrocento. Zkrátka diskotéka pro všechny, kde se hrají hlavně oldies a o co si kdo napíše na lístečku. Takže v sobotu to bude spíš pro cílovou skupinu 40+.

Čím přesvědčíte návštěvníky, aby k vám do klubu chodili?

Provozuji už pátý podnik. A Živák je prvním klubem, který mě neživí. Nechci, aby se sem lidé chodili jen bezduše opít. Chci, aby se tu scházeli za ušlechtilejším druhem zábavy, než je jen chlast. Proto se tu snažím dát dohromady program, který bude lidi bavit sám o sobě. Že sem přijde i někdo, kdo si dá nealko drink a bude tu klidně stát čtyři hodiny a poslouchat svého oblíbeného interpreta nebo kapelu.

Máte pocit, že čtenáři Raportu jsou jednou z cílových skupin?

Určitě a doufám, že proto jste tady. (smích) Vždy jsme cílili jen na mladou generaci, ale je tu spousta starších lidí, kteří dřív chodili na koncerty a dnes jim to chybí. Pro ně jsme tady také. Přijďte k nám sami nebo s kamarády, postaráme se, aby vám u nás bylo dobře. Zjistíte, že i když se muzika změnila, stále lze mezi ní rozpoznat tu dobrou i tu špatnou.

Sláva Vaic

« Zpět