Blues Hoppers před sochou Sisyfa v rámci posvícení.

Pohodová „kapelka“ Milana Zimmermanna

Blues Hoppers míří do klubů i na fesťáky

RAKOVNÍK. Na posvícení a na Zahrádkách byla možnost slyšet Milana Zimmermanna s jeho novou hudební formací. Hráli skvěle. Kytarová sóla Petra Hodného se krásně doplňovala s foukací harmonikou Tomáše Fouska a také texty mě bavily víc než obvykle. Co jen to ti chlapi hrajou? Rozhodl jsem se, že se zeptám rovnou u pramene.

Milane, všechny tvoje kapely tvoří docela slušný seznam. Které z tvých projektů jsou stále při životě?

Nedávno jsem to počítal a bylo to neuvěřitelných 15 uskupení, které jsem zakládal, či byl jejich členem, nebo jen hostoval. Postupem času stará hlína vyschla a vydrolila se a zůstaly tři fungující celky.

V poslední době přibylo aktivit sestavy, která si říká Blues Hoppers? Jak a kdy vlastně vznikla?

Máte-li kapelu (teď mám na mysli LaBandu), která je složená z výborných muzikantů, kteří ale hrají v jiných uskupeních, které pro ně mají větší prioritu, dostáváte se do situací, kdy vám někdo nabídne hraní na prestižním fesťáku, ale vy to musíte odříct, a to bolí, nebo až sere. A tak se stane, že si vedle toho uděláte s kytaristou ještě takovou malou partu, která to zvládne taky, i když trochu jinak. No a pak se stane, že ta malá parta hraje víc, než ta velká, a už to jede. Zpočátku to bylo hraní na vernisážích, narozeninách apod., ale dneska už jedeme kluby a festivaly a na repertoáru máme přes 60 bluesrockových kousků z vlastní dílny nebo přetextovaných originálů.

Kdo kapelu tvoří?

Pokud logicky navážu na předchozí odstavec, tak je to můj souputník z LaBandy Petr Hodný, se kterým si velmi hudebně rozumíme a jako kamarádi taky, dále je to můj dlouholetý přítel Tomáš Fousek, se kterým se známe od mých patnácti let. Dále mladíček Kuba Michal na cajon a nedávno k nám přibyl basák Petr Olejník, se kterým jsme spolu s Tomášem hrávali v Pokaždý Jinak (cca 1989…), kde jsi, mimochodem, hrával na bicí.

Petra Olejníka jsem s vámi viděl, to je stálý člen nebo pravidelný záskokář?

Hledali jsme basáka, který už by byl hotový, ve smyslu, že zná bluesové postupy, má už něco odehráno a tak. No a Petr Olejník měl čas i chuť, a tak jsme se po 35 letech zase sešli na jednom pódiu, z čehož má Fousadlo nesmírnou radost. Nedávno mi v noci po hraní napsal SMS, že je rád, že jsme se na sklonku života zase všichni sešli a že snad ještě něco stihneme udělat. Je to vůl, ale mám ho moc rád.

Na cajón s vámi hraje o tři generace mladší Kuba Michal. Kde jste k němu přišli?

No tam to bylo od začátku jasně daný. S Michalovic se známe spoustu let a Kuba od malička lítal po zahradě s dětskou kytarou a křičel na celé Zátiší: Zadudej dudáčku, zadudej dudku. Pak začal trénovat ve sklepě na bubny a hrát na bicí s The Small People a já jsem mu z legrace říkal: „Počkej, Kubíku, ty jednou budeš hrát se mnou.“ No a ona se ta věštba vyplnila. My jsme s BH začínali s mladým Leťákem, což je můj souputník z Dua, ale nastal zase ten problém, že věčně nemohl, protože hrál s někým jiným a Kuba ho alternoval. No ale Kubíček, ten může vždycky, a tak jsme si ho nechali. Je boží, teda když nemá hlad.

Jak bys kapelu a její repertoár charakterizoval?

Prostě a jednoduše „pohodový blues“. Já si hodně zakládám na textech, které se s tou muzikou potkávají a posluchač na to má čas a chuť strávit. Dalším velikým kladem je, když si spolu „sednou“ muzikanti a funguje mezi nima ta hudební chemie. A to se taky povedlo. Když se harmonika s kytarou doplňují v sólech nebo během hraní vzniknou stopky tam, kde nebyly, a ono to dřepí jak p…l na hrnec, tak to je pecka. No a v neposlední řadě, když odehraješ kšeft, kterej byl zaplacenej jinak, než bylo domluveno, a on nikdo neremcá, tak to už je úplně vyhráno.

Co teď chystáte?

Teď tam máme do Vánoc pár nějakých klubíků, pokud teda Covidová motyka nespustí, a po Novém roce už v diáři také něco svítí. No a Petr Olejník má doma nahrávací studio, kam se chystáme na pár dní zavřít a natočit si tu pohodu na CD. Za prvé by byla velká škoda to nezaznamenat a za druhé to může dělat radost i mimo hraní Blues Hoppers.

Pavel Sklenička