Jedni jeli „jako blesky“, jiní rekreačně obdivovali krajinu
Dvanácté cyklování opanovalo celé město
RAKOVNÍK. Kdo zaváhal, nejel. Tak by se dalo v minulém čase parafrázovat motto největší sportovní události Rakovnicka. Protože minulý ročník pořadatelé kvůli mnoha pandemickým omezením nepočítali, letos závodníci stanuli na startu 12. ročníku této v tuzemsku ojedinělé akce.
S očkováním nebo testem
Ačkoli byly propozice vyvěšené na webových stránkách od začátku roku, až v červnu bylo potvrzeno, že Rakovnické cyklování bude. Stejně jako v minulých letech zůstaly všechny závody, výlety i koncerty tak, jak jsme zvyklí. Jedinou obměnou bylo nahrazení cykloturistického výletu „Noční Javornice“ výletem „Tyterský potok na Rozvědčík a zpět“.
„Při registraci se musí závodník prokázat platným potvrzením o očkování a nebo negativním testem. Jinak se nic nezměnilo,“ okomentovala se startovním číslem v ruce Tereza Mudrová, která je pravidelnou účastnicí orientačního závodu dvojic.
Právě tento závod odstartoval páteční program. Nejprve z rakovnického náměstí vyjeli rodiče s dětmi a po krátkém zahájení také dvojice dospělých. Závod pro širokou veřejnost většina účastníků brala spíše pro samotný zážitek a radost z pohybu, než jako honbu za výkonem. Přesto některé ratolesti motivovaly svůj doprovod hned za startovní čárou. „Musíme jet jako blesky, tati, je to jasný,“ povzbuzoval zkušeně malý chlapeček.
Létající jezdci bez pádů
V sobotu se šlo na dřeň. Dopolední závod cross-country horských kol prověřil fyzickou připravenost závodníků na uzavřené trati. Každá kategorie měla předepsaný počet okruhů. Při vyhlášení ovšem moderátor Jiří Suk konstatoval, že někteří závodníci byli tak urputní, že je nebylo možné z trati stáhnout.
Divácky nejatraktivnější podívanou přinesl downtown, tedy sjezd na horském kole skrz město. Již během tréninků se kolem trati houfovali přihlížející. Kromě skoků, při kterých se tajil dech, museli závodníci zvládnout krkolomné zatáčky a také dlouhý sjezd schodů u 1. ZŠ. Náročnost trati musela odpovídat požadavkům kvalifikačního závodu pro mistrovství republiky. V porovnání s ostatními má navíc pověst jednoho z nejtěžších. U této disciplíny si z uplynulých ročníků pamatujeme i nepříjemné pády. „Letošní rok se obešel bez jakéhokoli většího zranění. Zaznamenali jsme jen pár oděrek. Myslím, že je to i zkušenostmi závodníků, kteří dokáží odhadnout své možnosti a přistupují k sobě zodpovědně,“ uvedla s úlevou Milena Křikavová.
Účast srovnatelná i vyšší
V neděli byla přichystána opět trojice závodů. První odstartoval závod horských kol na 33 a 50 kilometrů. Kdo nejel pouze za výkonem, mohl se pokochat i krásnými výhledy v okolí Berounky. Výjimkou mezi výkonnostními závody byl závod historických kol, při kterém nebyla cílem rychlost, ale pravidelnost. Jednotlivé okruhy byly účastníkům měřeny pomocí čipů, cílem bylo zajet všechny okruhy ve stejném tempu.
Poslední odstartovali závodníci na silničních kolech, pro které byl uzavřen sedmi set metrový okruh na Husově náměstí. Vítěz musel ujet maximální počet kol za 20 minut a závěrečný okruh finalizoval pořadí.
O závěrečné hodnocení jsme požádali duši celé akce Milenu Křikavovou. „Účast byla naprosto srovnatelná s předloňskými ročníky. Naopak v závodu silničních kol byl zájem vyšší asi o 45 lidí. Spokojení jsme byli i s účastí na koncertech, které cyklování doprovází, a to i přes to, že některé skupiny byly pro místní neznámé,“ doplnila ředitelka rakovnické knihovny.
Barbora Knotová Vaicová
