Rakovničané a uhrančivá Dusilenka

RAKOVNÍK. Pořadatelé kulturních akcí, které se konají v době voleb, to nikdy nemají snadné. Ne snad, že by pro ně byla cesta do volební místnosti konkurentem, ale zkuste si v týdnech před volbami najít volné místo na plakátovacích plochách. Když už ho najdete, máte 90procentní jistotu, že vás brzy přelepí kterási tvář lákající na slibnější zítřky. Pořadatelům rakovnického festivalu Alternativa navíc letos nezkomplikoval situaci jen boj o nároží, ale také covid-19.

Covidová pravidla

„Nakonec jsme byli za volební termín rádi. Zřejmě jen díky volbám začala další opatření a zákazy platit až od pondělí, takže se mohl festival uskutečnit. Do poslední chvíle jsme nevěděli, jak to bude,“ říká pořadatel Jan Švácha. Akce se sice dotkla mnohá nařízení, ale ta se dala přežít. Na Alternativu se například prvně prodávaly lístky na sezení, a tak se místo tradičního křepčení před pódiem většinou způsobně sedělo na židlích rozmístěných do řad, aby co nejvíce připomínaly hlediště, což vyžadovala aktuální covidová pravidla.

„Ve všech ohledech to byl jiný festival, ale paradoxně ho považuji za jeden z nejlepších ročníků,“ hodnotí Jan Švácha. Paradoxně proto, že byl ve výsledku jiný, než ho plánovali. Dvě ze čtyř kapel totiž pár dní před Alternativou, která se konala v sobotu 3. října, oznámily, že bohužel nepřijedou.

První měla ve svých řadách nakaženého, druhá se naopak obávala, aby se členové nenakazili v Rakovníku a neohrozili tím rodinné příslušníky patřící do rizikové skupiny.

Avizované Kapišto a Rastafidli orkestra nakonec nahradily kapely z místních zdrojů – Džunior, což je mladá skupina žáků rakovnické „zušky“, a Norman Bates, které pořadatelé oslovovali už několikrát, ale marně. „Bubeník Jirka Bendl je hodně vytížený, takže Normani nikdy neměli v termínu Alternativy volno. Až teď díky koronaviru vyšlo, že neměli jiné závazky. Za to jsem byl hodně rád. Letošní ročník tak ukázal, že je v Rakovníku pořád kde brát a sestavit kvalitní program,“ přibližuje pořadatel.

Klidná melancholie

Jedinou nerakovnickou tak byla hlavní hvězda večera, uhrančivá hudební kouzelnice Lenka Dusilová. Ve své sólové kariéře tu koncertovala poprvé. Dusilenka dala festivalu, který byl po vystoupení úvodních Džuniorů a následných Coffee to help spíš roztančený a uvolněný, zcela jiný rozměr. Ponořil diváky do klidné melancholie. Ne však tíživé, nýbrž opojné. Sama obklopena kytarami, looperem a všemožnými kouzelnými krabičkami a hýblaty čarovala pouze se svým hlasem, kytarou a elektronickými zvuky. Lítost, že zpěvačka nevystupuje se svojí kapelou Baromantika, brzy vyprchala. Rakovnické kácéčko si podmanila i bez ní. A protože se festival jmenuje Alternativa, nebála se vydat cestou hudebních experimentů – textů zpívaných v polštině (Duszo moja), zhudebněných básní a vedle klasicky vystavěných písní se slokami prokládanými refrénem (Baromantická), zařadila i takové složené nikoli ze slov, ale ze zpěvných slabik (Indiánky). Písní Pro Lenku se vrátila v čase k 12 let starému projektu s Beatou Hlavenkovou Eternal Seekers a dvěma ochutnávkami z nového alba Řeka naopak posunula posluchače do blízké budoucnosti. Album totiž vyjde již v listopadu. „Lenka nedusí, ale křísí,“ uzavřel její snový koncert trefným zvoláním jeden z fanoušků. Tečkou páté Alternativy pak byli Norman Bates.

Markéta Hartlová

« Zpět

Katalog služeb

Zobrazit celý katalog