Za Vladimírem Procházkou
Pro muzikanty a nimrody byl vždycky Láďa. Jen málokdo měl tolik kamarádů od Zlína po Aš jako on. Jeho chlapskou postavu se širokým úsměvem a bodrým stiskem ruky jste si zapamatovali po prvním setkání. Stejně jako tón jeho saxofonu.
Vladimír Procházka se narodil 16. března 1942 ve Hvozdě. „Jako kluk se mnou chodil na harmoniku k panu Srbeckému a potom na klarinet a saxofon k panu Viktorovi. Jeho první kapelou byl orchestr ČSAD Rakovník. Do Merkuru přišel v roce 1962 a hrál tu až do roku 1976, kdy nastoupil do big bandu Rudolfa Koudelky na Kladno. V osmdesátých letech hrál s tanečním orchestrem Kastelán a krátce i v kapele Rakonka. Pak jsme spolu hráli třicet let v kvintetu,“ vzpomíná kapelník a Láďův souputník Jiří Soukup.
Není pochyb, že s Kvintetem Jiřího Soukupa přišla nejkrásnější muzikantská léta. Z pravidelných tanečních podvečerů se stal fenomén, který oceňovali tanečníci z širokého regionu, a sál kulturního centra praskal ve švech. Do radostných chvil přišla před dvanácti lety zákeřná nemoc. „Láďa byl výborný muzikant a zároveň býčí povaha. Neznám člověka, který by se tak dlouho dokázal prát s nemocí, jako on,“ vzpomíná Jiří Soukup.
V úterý 12. února obletěla Rakovník smutná zpráva o tom, že tóny saxofonu Vladimíra Procházky se už víckrát neozvou. Jeho oblíbenou písničku Chaloupky pod horama mu kamarádi muzikanti naposledy zahrají ve čtvrtek 21. února ve 13 hodin v obřadní síni v Rakovníku.
Sláva Vaic
