Bývalý hotel Astra doplatil na smělé plány svého porevolučního majitele. Dnes už je jasné, že je odsouzený k demolici. Kdo ji však zaplatí?

Stav budovy se zhoršuje, řešení je v nedohlednu

Noční můra jménem Astra

HOŘESEDLY. Ruiny jsou romantické. Tedy pokud jsou na kopci za vsí a jsou několik staletí staré. Ruiny na návsi sklízejí obdiv málokdy. Bývalý hotel Astra v Hořesedlích ještě není skutečnou zříceninou, ale co není, může brzy být. Stačí pár silných dešťů a vichřic. Nebo větší otřes z přetížené karlovarky.

Pro obec je Astra jednou z nočních můr. Majitelem pozemku už je sice stát, tudíž Úřad pro zastupování státu ve věcech majetkových, samotnou budovu ale stále vlastní dva majitelé, na něž je uvaleno několik exekucí.

„Pořád se bojíme, že Astra jednou někomu spadne na hlavu. Je to nekonečný příběh. Pokud má soukromého vlastníka, obec nic nezmůže,“ říká starostka Jiřina Milerová. Kvůli havarijnímu stavu nemovitosti už zažila několik řízení na rakovnickém odboru výstavby. Aby nikdo nelezl dovnitř vytlučenými okny, byla zabedněna. Jako opatření proti padajícím taškám zase nechal stavební úřad na štítovou stěnu ukotvit tři „lávky“. Pokud taška sjede ze střechy dolů, spadne na ně a ne na zem, kde by mohla někoho zranit.

„Lávky byly zatím posledním bezpečnostním opatřením, které se udělalo. Vždy je to ale jenom nějaké provizorní řešení, které funguje jen chvíli, než se objeví nový problém. I to zabednění oken už je zase vytlučené,“ říká starostka.

Za socialismu patřila Astra Jednotě. Byla v tu dobu celkem vyhlášenou hospodou a častou zastávkou řidičů při cestě do Karlových Varů. Byl v ní i sál, kde se konaly schůze nebo vítání občánků. Po revoluci, na počátku 90. let, ji koupil současný majitel a měl s ní smělé plány.

„Na papíře to tehdy vypadalo moc pěkně, změny to měly být velké. Do dvora, kde bývalo velké parkoviště, chtěl budovu rozšířit. Do patra by se tak díky přístavbě vešlo snad patnáct pokojů místo původních tří nebo čtyř,“ přibližuje Jiřina Milerová. Rekonstrukce tehdy skutečně začala. Uvnitř Astry se bouralo, otloukaly omítky, v podstatě zůstalo stát jen obvodové zdivo. Na parkovišti se postavily základy pro přístavbu. Jenže tím to skončilo.

Majitelovy dluhy postupně narůstaly a dnes na nemovistosti váznou snad všechna existující omezení vlastnického práva – exekuční příkaz k prodeji nemovitosti, nařízení exekuce, zástavní právo exekutorské, zástavní právo soudcovské, zástavní právo zákonné.

„Už dobrých pětadvacet let je to na mrtvém bodě a budova chátrá. Věřím, že kdyby to tehdy zůstalo, jak to bylo, fungovala by hospoda dál. Teď tu máme ruinu, která dělá ostudu a problémy. Děsíme se toho, že jednou zůstane povinnost její demolice na obci, protože milion by na její likvidaci nestačil,“ uzavírá s obavami starostka.

Markéta Hartlová

Jen obvodové zdi

Bývalý hotel Astra najdete i v internetové databázi prazdnedomy.cz. Prostřednictvím zveřejněných fotografií tak můžete nahlédnout do budovy. Pohled to není kdovíjak optimistický. Pod dírami ve střeše, kudy léta zatéká, je dřevo plesnivé, omítky jsou otlučené, dveře i stropy chybí. Ty, které nebyly strženy během rekonstrukce, jsou na odpis. Protože jsou zhlaví stropních trámů uhnilá, propadly se o patro níž. Z někdejší vyhlášené hospody zůstaly jen holé obvodové zdi.