Vystoupení 4TETu je bohaté po všech stránkách, tedy i pohybově.

„Muži v černém“ s nápaditou scénou a skvělou interpretací

4TET již potřetí okouzlil Rakovník

RAKOVNÍK. Umíte si představit Nedvědovy Stánky v provedení a capella zazpívané dokonalým čtyřhlasem? Pokud ne a zajímá vás, jak zní, pak vám nezbývá nic jiného, než zavítat na koncert 4TETu. Právě tato zlidovělá píseň totiž byla – dlužno dodat, že ne celá – součástí úvodního „sestřihu“ skladeb, který má tato ojedinělá hudební formace na svém kontě. Mix samotný pak byl jakýmsi hudebním podkresem promítanému bloku, který připomněl historii 4TETu. To vše a pochopitelně ještě více se odehrálo poslední listopadový čtvrtek v sále rakovnického KC.

4TET zavítal do Rakovníka již po třetí a vzhledem k tomu, že se nevyhýbá ani televizním vystoupením, je asi zbytečné jej blíže představovat. 4TET vznikl v říjnu 2002 (na popud Jiřího Korna), takže se nelze divit, že se letošní koncert nesl ve vzpomínkovém duchu. Scéně tentokrát dominovaly kromě plátna, jehož „a capella“ během zhruba dvouhodinové produkce poměrně často využívala, paravány. Z nich také poprvé vystoupili na scénu a nechali poprvé naživo, naplno a ponejprv beze slov rozeznít své hlasy.

Originalitu svého projevu pak předvedli hned v první písni, kterou byla v tradičně originálním aranžmá Jiřího Škorpíka pojatá vánoční skladba Nesem vám noviny. Upravená (jako i mnohé další skladby) i textově upozorňovala přítomné posluchačstvo, že si mají vypnout mobily: „..a proto rušící vyvedem nezbedy, nerušte, prosím, své sousedy…“

Ale nevzpomínalo se pouze na historii 4TETu. Postupně se díky starým fotografiím, ale třeba i filmovým záznamům představili každý po svém i jeho čtyři protagonisté. Každý z nich předvedl samostatně za doprovodu kláves Jiřího Škorpíka jednu píseň. Díky tomu zazněla v podání Davida Uličníka například i známá melodie Karla Gotta Stokrát chválím čas, která sklidila od diváků mohutný potlesk podobně jako i další písně tohoto večera. Byly mezi nimi například Oh, Baby, Baby, Hotel Ritz, Ej, lásko, lásko, mexický song La Bamba, který málem zvedal posluchače ze židlí a byl okořeněn „stepovým“ vystoupením Davida Uličníka, ale třeba i jediná skladba, kterou kdy napsal Jiří Korn, Tam u dvou cest.

Ti, co koncert, který zakončila autogramiáda, navštívili, mi jistě potvrdí, že popisovat to, co se dělo na jevišti dost dobře nejde, to se prostě musí zažít. A můžete mi věřit, že z tohoto zážitku budete žít poměrně dlouho, je zkrátka komplexní.

Patnáctiletí muži v černém

Pro ty z vás, kteří se s 4TETem ještě nesetkali, připomínáme, že pod tímto označením si můžete představit čtyři muže různé výšky i šířky, v dlouhých pláštích s cylindry na hlavách. Jmenovitě je to tenor David Uličník, baryton Jiří Korn a Jiří Škorpík. Nejhlubším hlasem – bassem a nejvyšší postavou pak oplývá Dušan Kollár. Jejich vystoupení, jakkoli jsou zvukově barevná, neotřelá scénograficky a pestrá i po herecké či taneční stránce, spojuje černá barva, byť občas se do typických a nápaditých kostýmů „mužů v černém“ vloudí i jiné tóny a barvy.

Lenka Pelcová