KROUČOVÁ. Kroučováci si před sedmy sty diváky zahráli fotbal proti Arabela týmu v čele s Romanem Skamene. Zápas skončil domluvenou remízou 7:7, na penalty vyhráli domácí.

Mutějovice odhlásily okresní přebor. Kdo bude další?

Bez fotbalu bude život chudší

MUTĚJOVICE. Obec Mutějovice si 15. července připomněla 680 let od svého založení. Součástí oslav byl i fotbalový zápas mezi současnými hráči a starou gardou. Bohužel, na delší dobu to bylo v tomto areálu utkání poslední. FK Chmel Mutějovice se odhlásil z okresního přeboru a tím fotbal v obci minimálně na jeden rok skončil. Zatímco na straně 6 přinášíme vysvětlení předsedy klubu Zdeňka Rosy, zde se nad situací zamýšlejí starosta obce Martin Pinka, poslední trenér mužstva Jan Křikava a bývalý trenér mládeže Jaroslav Pavlovský.

Hřiště bude sekat obec

„Je to velká škoda, že to došlo tak daleko. Ale vím, že fotbal měl problém s nedostatkem aktivních lidí. A je to trend dnešní doby. Hasiče, Berušky a Barušky, i zahrádkáře, všechny spolky táhne jen pár jednotlivců, kteří se snaží postrčit spolkovou činnost dopředu. Jenže ve fotbale je kromě funkcionářů potřeba minimálně 11 hráčů. A tady byl problém právě s hráčskou základnou. Na trénink se scházeli ve třech. Fotbal si zahrají rádi, ale další činnosti s tím spojené, to už bylo problematické,“ hodnotí starosta.

Pro obec býval fotbal i věcí prestiže. „Když Mutějovice reprezentovaly obec i za hranicemi okresu, mělo to svá plus. Psalo se o nás častěji i v tisku. Když hráli krajské soutěže, na domácí zápasy chodilo spousta lidí a mnozí, dokud byl autobus, jezdili i ven. Fanouškovská základna teď přijde o fotbal s puncem Mutějovic. Konec fotbalu vnímám jako ochuzení společenského života v obci. I když se snažíme dělat spoustu drobných akcí, žádnou jinou sportovní aktivitu u nás nemáme. I kdyby hráli o třídu níž, pořád by to bylo zachování tradice. Přerušení činnosti vnímám jako úplně nejhorší variantu. Je to škoda, ale třeba se to ještě zmátoří,“ doufá starosta.

O dalším osudu hřiště bude vedení obce teprve jednat. „Schůzku s panem Rosou máme kvůli dovoleným v plánu až v druhé polovině prázdnin. Musíme domluvit, co a jak dál se hřištěm. Je to obecní majetek, který měli fotbalisté v pronájmu. Hřiště využívá i škola, ale jen tréninkovou plochu. Trávníky se budou muset sekat pořád, takže to pro nás znamená údržbu další travnaté plochy navíc. Závlahu ale určitě řešit nebudeme, necháme trávník jeho osudu,“ uzavírá Martin Pinka.

Poslední trenér

Posledním trenérem týmu byl Jan Křikava. Také on měl při oslavách hodně chmurné myšlenky a náladu na bodu mrazu. „Těžce se mi hledají slova. Moc mě to mrzí. Do poslední chvíle jsme se snažili fotbal v Mutějovicích udržet. Nakonec neskončil jenom kvůli nedostatečnému počtu fotbalistů, ale také proto, že Zdeněk Rosa nenašel další spřízněnou a pomocnou ruku, která by mu pomohla při vedení oddílu. Byl na všechno s Evou Duškovou sám a prostě mu došly síly. Když jsme dávali dohromady kádr na tuto sezónu, měli jsme osm tutových lidí, kteří chtěli hrát fotbal. Zbylých patnáct řeklo, že fotbal pro ně není prioritou, a že když budou mít chuť a čas, tak že přijdou. Fotbal se sice v osmi hrát dá, ale nikoho nebude bavit. V každém klubu se předává štafeta z generace na generaci, ale tentokrát pomyslný kolík upadl někde na trati a nikdo se pro něj nevrátil, aby jej zvedl a donesl do cíle. Je to velká škoda a je smutné, že Mutějovice byly první, kdo takto dopadl. Nikomu nepřeji nic zlého, ale když vidím současný stav, tak se bojím, že Mutějovice nebudou poslední, kdo takto skončí. Z toho všeho je mi hodně smutno a je mi to líto,“ řekl Jan Křikava.

Třeba se vrátíme

Poslední mládežnickým trenérem v Mutějovicích byl Jaroslav Pavlovský, srdcař, brankář, hráč do pole i masér. Před dvěma lety ale dostal pracovní nabídku ze Švýcarska, kterou neodmítl. Přesto byl neustále v kontaktu a výsledky a dění v mutějovickém fotbalu sledoval do poslední chvíle. Také on byl zprávou o konci fotbalu v Mutějovicích zaskočen. „Jako každého, kdo se o mutějovicky fotbal zajímal, mě tato zpráva zasáhla. Nechci říkat žádná velká moudra, jelikož i já už moc aktivním fotbalistou nejsem, ale dokud jsem byl ještě v Čechách, snažil jsem se pomoci u mládeže a pomáhat jako správce hřiště. Ted žiji v zahraničí, ale vždy když byla možnost, tak jsem v kabině nechyběl. Dnes mám i trošku výčitky, že jsem nezůstal v Mutějovicích a dál nepracoval s mládeží, ale když se podívám na mládežnický fotbal na okrese, tak by stejně nebylo s kým hrát. Snad kromě mladších žáků. Nejspíš i zde je zakopán pes – nezájem mladších ročníků o fotbal či sport jako takový. Ale to není problém jen mutějovického fotbalu a nebýt nadšenců a kluků, někdy až „hrajících seniorů“, bylo by určitě víc týmů, které už by skončily. Doufejme, že se alespoň doplní okolní týmy, jako Janov či Hředle, o pár našich kluků, protože i oni mají občas problémy dát dohromady jedenáct hráčů. Tímto bych chtěl ještě poděkovat všem, kteří si našli chvilku a zašli na fotbal do Mutějovic. Dále bych chtěl poděkovat všem, co se kolem mutějovického fotbalu činili. Na druhou stranu si říkám, nikdy neříkej nikdy. Třeba se zase v Chmel aréně budeme scházet kvůli fotbalovým zápasům a diskutovat, jak to ti kluci hrají špatně,“ doufá Jaroslav Pavlovský.

Pavel Sklenička, David Svoboda