Polštáře a pyžama byly letos v letním kině k vidění opravdu velmi často.

Letní kino opět ožilo tancem a scénkami rakovnických dětí

Dětem se spát opravdu nechtělo

RAKOVNÍK. Již po patnácté patřilo letní kino dětem a jejich rozlučce se školním rokem nazvané Hurá na prázdniny. Ve čtvrtek 23. června se na zdejším pódiu vystřídaly všechny školky i rakovnické školy a svým umem přispěly k tradičně dobré pohodě i oddíly či kluby různých volnočasových aktivit. Akci pořádá rakovnická knihovna, tak je poměrně logické, že nám její zákulisí přiblíží ředitelka Milena Křikavová.

„Letos opravdu nechyběl nikdo, sešlo se tu celkem sedmnáct vystupujících. Tradičně přispěly ukázkou aerobiku Profi Fitness Millenium. Aerobic club Angels i rakovničtí sokolové. Nechyběly ani country tance v podání Lentilek a street dance skupiny Lincejs Crew. Letošní novinkou byl taneční klub Admira Kladno, který v Rakovníku působí od začátku letošního školního roku. Díky němu jsme měli program obohacený o klasický tanec, a to latinu – děti zatančily cha-chu,“ přibližuje.

Téma patnáctého ročníku bylo téměř volné – Nám se nechce spát. Jím knihovna i účinkující v podstatě navázali na loňský Večerníček. „Tehdy jsme pomyslně honili děti, aby po Večerníčku šly spát, ale dnes je Večerníček základ večerního života každého dítěte, takže jsme učitelkám a vedoucím oddílů nechali volnou ruku. Pochopitelně řada vystoupení navázala na to, že děti šly do pyžam, ale došlo i na scénky, které byly založené na tom, že máma s tátou už spí a děti mohou řádit,“ pokračuje Milena.

Všechna představení a vystoupení byla tradičně velmi pěkně a pečlivě připravená. „Smekám před všemi učitelkami, protože jsem zjistila, že děti ve školce téměř nemají čas na nácvik. Ráno je rodiče přivedou i na půl devátou, než si pohrají a rozkoukají, je svačina a po ní jdou ven. Přijdou, je oběd, spánek a pak už si některé z nich berou rodiče domů. V podstatě nechápu, kdy to s nimi nacvičují. Základní školy zase musí brát z hudební výchovy či tělocviku, takže to také nemají snadné. Ale každé vystoupení mělo nápad a bylo předvedené s nadšením. Osobně mám ráda, když nevystupují dětí pouze z jedné třídy, ale když se jich propojí více. Takto to letos pojala 3. ZŠ, která měla program zkomponovaný od druháků po nejvyšší ročníky. Ale v podstatě žádné z nich nemohu vyzdvihnout. Líbí se mi, co dokáží vymyslet, a také to, že sem přijdou i celé školky někdy i včetně uklízeček,“ dodává.

Faktem je, že toto hromadné loučení se školním rokem, mělo před pěti lety trochu namále. Tehdy knihovna uvažovala o tom, zda není ten správný čas skončit. „Poslala jsem dotaz mezi vystupující a jen jedna jediná školka řekla, že je to dobrý nápad. Ale od té doby vystupuje každoročně, i když před tím měla určité výpadky,“ usmívá se Milena Křikavová.

Na závěr ještě jednu novinku. Loučení částečně navázalo i na akci tancování s Honzou Onderem, kterou také pořádala knihovna a byla určena žákům pátých ročníků. „Domluvila jsem se s nimi a vzhledem k tomu, že jsme si při tancování nacvičili jeden krátký tanec, předvedli jsme jej společně při zahájení i na závěr letňáku. Na pódiu bylo nějakých osmdesát lidí a páťáci tak zpečetili své loučení s prvním stupněm. Jinak šlo vše jak na drátkách, před dvanáctou jsme končili a do půl jedné jsme měli vyklizený letňák. Je to sice vždy náročné na organizaci, ale dnes už má každý své místo a ví, co má dělat, takže já už si to mohu užívat,“ uzavírá.

Lenka Pelcová