Jiří Havránek
Případ exprimáře stále bez konce
RAKOVNÍK, ŽATEC. Kauza bývalého primáře dětského oddělení rakovnické nemocnice MUDr. Jiřího Havránka stále není ukončena. Lékař, který patří ve svém oboru k předním odborníkům, byl poté, co musel odejít z Rakovníka kvůli psychickému onemocnění, zaměstnán na postu řadového lékaře v nemocnici v Žatci. Ale ani toto místo už nezastává.
Nedávno proběhla v médiích zpráva o ukončení vaší činnosti v nemocnici v Žatci, kde ale chybělo vaše vyjádření. Můžete stručně popsat, proč jste odešel z tohoto zařízení?
Příčinou odchodu byly opravdu neshody s paní primářkou, ale ne kvůli mým léčebným postupům, nýbrž jejím. Jako lékař jsem vyučoval studenty na fakultě, publikoval a přednášel, jsem myslím v oboru dostatečně erudován. Léčebné postupy byly chybné. Snažil jsem se kolegiálním způsobem opakovaně paní primářku na toto upozornit. Celý kolektiv dětského oddělení byl svědkem mých opakovaných neúspěchů. Když jsem potom v tísnivé situaci do dokumentace uvedl, že s jejím postupem nesouhlasím, dostal jsem hodinovou výpověď. Informace v deníku Právo od ředitele nemocnice byly nepravdivé a zbabělé vůči mé osobě. Svou nemoc jsem pochopitelně přiznal, naopak jsem musel doložit, že jsem schopen vykonávat tuto profesi. A především jsem ho opakovaně upozorňoval, že paní primářka má základní neznalosti v oboru. Přestože jsem mu nabízel v rámci objektivity i konzultaci s českou pediatrickou společností nebo tlumočil vyjádření přednosty dětské kliniky v Motole, odmítal to opakovaně se slovy, že není lékař.
Co je nového ve vaší „hlavní“ kauze v Klatovech?
Ani po osmnácti měsících trvání mé kauzy dosud nejsem obviněn a mám nálepku nepříčetného. Pro mne samotného, ale i pro mou rodinu, pokračuje těžké životní období. Nebyl jsem vyslýchán, konfrontován, nemohl jsem nic předložit na svou obhajobu. Právě pro tu absolutní bezmocnost snad chci být i obviněn, neboť mám důkazní materiál, že trestní oznámení byla účelová a zmanipulovaná. Chtěl bych ještě poděkovat všem rodičům dětí, jenž jsem léčil v Rakovníku, kteří se za mne postavili.
Pavel Sklenička
