Brass Band křtí v Hostinci Na Ostrově Solárního barona. Kmotry nové desky se stala starostka Pustovět Alena Klobásová a sládek rakovnického pivovaru Radek Holopírek, o kterém se na desce zpívá. Křtilo se – jak jinak – rakovnickým Bakalářem.
Cyklus 11 večerů s Bakalářem má za sebou třetí ročník
Za rok možná i s divadlem
PUSTOVĚTY. Léto je pryč a s ním i třetí ročník hudebního cyklu 11 večerů s Bakalářem, který uspořádal týdeník Raport za podpory Tradičního pivovaru v Rakovníku ve spolupráci s Karlem Šlejmarem a hostincem Na Ostrově. Třetí ročník přinesl jedenáct kapel nejrůznějších žánrů. Zazněly trampské písně, country, bluegrass, ale i dixieland, blues, bluesrock, a dokonce i rock a pop v podání žáků rakovnické základní umělecké školy. Během jedenácti letních dnů zavítaly do Pustovět stovky návštěvníků, a to často i z nejrůznějších koutů republiky.
„Třetí ročník nám přálo počasí. Až na několik extrémů, kdy se lidem nechtělo od vody, jsme tu měli v průměru kolem stovky lidí na koncert. Pro mě byl vrcholem koncert Hop Tropáků a Monogramu a z domácích Brass Bandu. Ale místním se líbily i další kapely. Teď se mě všichni ptají, jestli se můžou těšit na další ročník. Z toho máme radost,“ hodnotí Karel Šlejmar z pořadatelského týmu.
Mezi nejvěrnější návštěvnice patřila samozřejmě starostka obce Alena Klobásová. „Chyběla jsem snad jenom jednou. Jinak jsem byla na všech koncertech. Mým favoritem číslo jedna je Brass Band a hned číslo dva St. Johnny. Velmi kvalitní byl i Monogram, takoví hráči se opravdu jen tak nevidí a neslyší. Největší radost mám z toho, že na akci chodí stále více lidí z naší obce. Myslím, že tak kolem dvaceti občanů chodilo pravidelně a vlastně vůbec neřešili, kdo zrovna hraje. Já akci vnímám jako takovou naši vizitku. Když se řekne Pustověty, tak lidi už ví, že tady máme festival, který trvá celé léto. A to mě těší,“ uzavírá starostka.
Čtyřikrát dorazil na koncerty i muž, který vlastně za všechno může. Nebýt jeho jedenáctky, koncertní cyklus by nikdy nevzniknul. „Do Pustovět jezdím rád. Mám rád to místo, prostředí i lidi. I pivo tu maj dobrý, kupodivu,“ směje se sládek Radek Holopírek. „Slyšel jsem LaBandu, Hop Trop a Brass Band a všechny tři koncerty jsem si náležitě užil. Děcka si hrála na hřišti, byly to celkově krásný výlety,“ pochvaluje si.
Pořadatelé už mezitím kují plány na příští rok. „Začátek sobotních koncertů od 17 hodin se nám osvědčil. Jednak k nám na tento čas najíždějí vlaky tam i zpět z obou směrů, takže jsme tu měli návštěvníky třeba až z Nižbora. Dokonce i tam jsme totiž vyvěsili plakáty. Díky včasným začátkům koncertů k nám stále častěji jezdí rodiče s dětmi,“ bilancuje Karel Šlejmar. A právě na ně myslí pořadatelé v úvahách o čtvrtém ročníku festivalu. „Napadlo mě to letos v Senci při vystoupení plzeňského divadla Nána, jehož herci po pohádce vystoupili ještě s divadelní kapelou. Pro příští rok bychom některé koncerty rádi pojali v podobném duchu,“ naznačuje dramaturg festivalu Pavel Sklenička.
Tomáš Bednařík
