Frontmanka kapely Jananas, rakovnická rodačka Jana Infeldová.

Na první koncert Rakovnických nokturen zavítala kapela Jananas­

Je smutné, když Petr Kotvald naživo zazpívá...

RAKOVNÍK. Ve čtvrtek 18. června byl v Rakovníku zahájen tradiční cyklus letních koncertů na nádvoří muzea – Rakovnická nokturna. Jako první přijala pozvání brněnská kapela Jananas. Bohužel počasí minulého týdne koncertu pod širým nebem příliš nepřálo, proto se uskutečnil v síni dr. Spalové.

Pokud byste hledali nějakou spojitost mezi brněnskou kapelou a Rakovníkem, pak vězte, že zpěvačka Jana Infeldová je zdejší rodačkou. „Znám ji spoustu let,“ přibližovala ji v úvodu koncertu Kateřina Blažková, „ale ona se na dlouhou dobu ztratila někam do televize a pak se najednou vynořila v kapele Jananas.“ Televizní zmínkou myslela archeoložka muzea především roli v seriálu Rodinná pouta (hrála Markétu Prchalovou).

Kapela Jananas vznikla v roce 2005 a své první nahrávky vydala vlastním nákladem v letech 2006 a 2008. V roce 2010 pak vydala první profi album. „V současné době se snažíme natáčet nové. I proto tu dnes zazní řada zcela nových písní, ale pochopitelně zahrajema i starší písničky,“ prozradila Jana Infeldová před koncertem.

Skupina v Rakovníku nevystoupila v běžném složení – zpěvačka Jana Infeldová, kytarista Jan Vávra, baskytarista Jaromír Fulnek a bubeník Jan „Chilli“ Chalupa. Za posledně jmenovaného zaskočil Martin Novák. „Hraje s námi poprvé a neměli jsme zatím ani jednu zkoušku, tak jsem zvědavá, jestli vše zahrajeme tak, jak to má znít,“ podělila se zpěvačka těsně před tím, než uvedla první ze skladeb večera, kterou byla The Best of Jananas.

Pokud snad někdo ze zaplněného sálu do této chvíle nevěděl, že zavítal na kapelu, která hraje netuctové melodie a jejíž písničky jsou také zajímavé díky ne­otřelým textům, musel to pochopit od prvních tónů a slov. Ostatně posuďte sami: „Jsme kapela která chce změnit svět... i když jsme vznikli před řádkou let... předáváme světu krásu, jak na běžícím pásu, o peníze nejde, máme hudbu rádi, jsme přece hlavně kamarádi. Ale to jsou jen kecy pro novináře, my už nemůžeme vidět svoje tváře, co nás dělí od rozchodu jsou jen ty honoráře...“

Netuctové texty jsou většinou dílem Jany Infeldové, hudbu obvykle skládá Jan Vávra. Žánrově se kapela sama zařazuje jako hardcore-folk. Poměrně zřetelný je její punkový přístup k textům a především velká chuť hrát si se slovy. Texty jsou chytré a nápadité, i když pojednávají o zcela běžných věcech. Díky tomu jsme si například poslechli píseň o navigacích – nazvanou prostě GPS, i tu nejsmutnější píseň na světě – Esence smutku.

Byť jsou v ní shrnuty ty opravdu nejsmutnější věci – je smutné, když se bílý kůň stane lidskou potravou, když manželství zabíjí duši toulavou... zazněla v ní i větička, která pobavila nejen mě – je smutné, když Petr Kotvald naživo zazpívá a ještě smutnější, když to někdo poslouchá... Koncert kapely Jananas je prostě něco, co musíte zažít a dlužno dodat, že laťka letošních nokturen je po prvním koncertu nasazena velmi vysoko.

Lenka Pelcová