Věra Špinarová po dvou letech opět zcela vyprodala sál KC.

Věra Špinarová si opět podmanila rakovnické publikum

Zaplněný sál dvakrát tleskal vestoje

RAKOVNÍK. Po dvou letech zavítala opět do Rakovníka zpěvačka s jedním z nejkrásnějších hlasů u nás – Věra Špinarová. Přestože se sem poslední dobou vrací poměrně pravidelně, sál zdejšího KC zaplnila do posledního místečka. „Dali jsme sem úplně všechny židle, co jsme měli,“ sděluje snad každý pořadatel, kterého potkám. Faktem je, že i obvyklý zadní průchod sálem je zcela zastavěn sedačkami. Zaplněný je i balkón a kolem vyskládaných řad vznikla v čelních pozicích i jakási hnízda židlí.

Když se člověk rozhlédl sálem, musel konstatovat, že příchozí pod čtyřicet by se asi dali spočítat na prstech jedné ruky a padesátník si v sále připadal téměř mladě. Mladě, či chcete-li plná energie působila i zpěvačka, byť se v číslovce označující její věk skví už pár let šestka. Koncert zahájila s několikaminutovým zpožděním, neboť jejím fanouškům trvalo poměrně dlouho, než se usadili na svých místech, skladbou Tak ti tedy mávám.

„Tuto píseň bych chtěla věnovat mužským, protože mi píší totální nesmysly. Že jsem na ně zanevřela, že je nemám ráda. Nevím, kde na to chodí, já je miluji. Akorát mám na ně svůj názor,“ uvedla s humorem sobě vlastním a pokračovala písní A já ti závidím. To, že si sama velmi dobře uvědomuje, jaké publikum táhne její hlas do sálů, okomentovala hned v následující pauze mezi písněmi: „Poslední dobou na mě chodí i mužští, jinak většinou to jsou ženské, které vypadají podobně jako já. Když může Lucka Bílá říct, že vypadá dobře, proč ne my, že. V padesáti jsem vypadala líp. Mladé, krásné a štíhlé už jsme byly, takže už to máme za sebou,“ smála se do publika a jednoznačně dávala najevo, jak si sama koncert užívá.

Zněly nejen známé hity jako Já si broukám či Má máma říká, ale i blues. Publikum s ní šlo až neuvěřitelně od samého začátku koncertu a stačilo jen její malé pobídnutí: „Všichni ruce nahoru a jedem…,“ a lidé potleskem doprovázeli do rytmu celou skladbu. Notoricky známé písně Vzduchoprázdno a Já mám ráda boogie ukončily první část koncertu, přičemž při druhé z nich lidé tleskali, aniž by je zpěvačka vyzvala.

Druhou část pak otevřelo Monte Carlo, píseň kterou stejně jako Vzduchoprázdno najdeme na CD Když se láskám stýská, které Špinarová vydala v roce 1996. Následovalo například Kouzlo bílejch čar a nechyběl ani duet Smutný rána, který si s ní zazpíval člen Adam Pavlík Bandu, Ivo Šindel, jinak kytarista a klávesista.

Když zněla Jawa 250, bylo zřejmé, že koncert spěje ke svému závěru. Tou úplně poslední tečkou, bez níž by snad zpěvačka nemohla opustit sál, byla Jednou se vrátíš – ústřední melodie z filmu Tenkrát na západě. Už před ní si Věra Špinarová vysloužila potlesk ve stoje a další stand up následoval hned po ní. Soudě podle reakcí posluchačů, koncert byl neskutečným pohlazením pro duši a balzámem pro uši.

Lenka Pelcová