Už jsme doma zahráli ve finále koncertu ke dvaceti rokům kapely Z davu.

Nepopulární hudba zalitá lákem z feferonek

Z mraků křtili bývalí Z davu

RAKOVNÍK. Přízemí Domu dětí a mládeže se v sobotu 1. listopadu zase jednou proměnilo v útulný hudební klub, jehož skvělá atmosféra by se dala krájet. Svými výkony se o to postaraly hned tři alternativní kapely. Z davu slavili 20. narozeniny a jako hosty pozvali snad to nejlepší, co lze na české alternativní scéně najít. Honza Švácha prostě jen obvolal své někdejší spolužáky z konzervatoře a lektory z divadelní přehlídky Jiráskův Hronov a bylo vystaráno až do čtyř do rána.

Z davu si letos rozhodně nemohou stěžovat na nezájem pořadatelů. Název kapely jsme objevili dokonce i na mega festivalu Vysmáté léto Kadaň, kde si zahráli po boku Tomáše Kluse nebo Divokýho Billa. „Vystupovali jsme jako úplně první, takže tam bylo asi sto lidí, ale docela nás brali. Naši fanoušci už si s námi začínají dokonce i zpívat, a to hrajeme nepopulární hudbu,“ směje se Honza Švácha. Nicméně daleko lépe než na mega festivalech se kapela cítí ve společnosti kapel, které hrají z podobného soudku. Nepopulární hudby si ostatně návštěvníci sobotního koncertu užili měrou vrchovatou. Večírek zahájil skvělý Orchestr posledního dne, jež tvoří herci a hudebníci divadla Minor. Právě s nimi se Z davu znají z Hronova. „Pozounista Honza Matásek, což je tubista a trumpetista, vede semináře. Když jsme zjistili, že má kapelu, pozvali jsme je jako hosty do hudebního klubu Pod kaštanem v Praze a od té doby jsme spolu hráli asi třikrát,“ vysvětluje Švácha.

Prostřední část programu vyplnili domácí a vystoupení rozdělili na dva sety. Zaznělo osm nových písní z CD My z mraků a průřez jednotlivými obdobími dvacetileté kapelní historie.

Křest desky přišel krátce po přestávce. Role kmotra se ujali všichni bývalí členové kapely. „Lidí, kteří s námi za těch dvacet let hráli, je docela hodně a přišli skoro všichni. Martina Polanová, Zuzka Březinová, Alena Bradáčová, Martin Březina, Jarda Redl. Měli jsme na křtu všechny naše zpěvačky kromě Lindy Kadlecové,“ vypočítává Jan Švácha.

Hudební nosič byl pokřtěn Tullamorkou v kombinaci s lákem z feferonek. „To přinesl Jarda Redl, který ví, že já všude nosím a rozdávám nakládané pálivé papriky vlastní výroby, tak také jednu sklenici přinesl a polil desku i tím lákem. Whisky pak zmizela v sále, kam jsme ji dali kolovat, a už se bohužel nevrátila,“ směje se Švácha.

O finále večera se postarali Už jsme doma a podali doslova hypnotický výkon. Kapela přijela do Rakovníka prakticky rovnou z Japonska, kde koncertovala tři týdny minimálně jednou denně. „Je to kapela, která je ve světě velmi uznávaná a ceněná. Velmi často jezdí i do USA, jen tady je pořád skoro nikdo nezná,“ dodal Honza na vysvětlenou. S bývalým spolužákem Miroslavem Wankem, frontmanen Už jsme doma, a dalšími muzikanty pak seděli na baru až do čtyř do rána. Vzpomínali prý na studentská léta na konzervatoři a probírali i další společné koncerty. Pokud byste chtěli slyšet Z davu a Už jsme doma opět na jednom podiu, vyrazte 12. listopadu do Prahy. Obě kapely dostaly pozvání do legendárního klubu Vagón.

Pavel Sklenička