Nikola Mašková jako pták Ohnivák, Jana Vítová coby kouzelná babička a Samuel Týče v roli Jasoně.

Klub DDM opět týden patřil divadelnímu souboru 3. ZŠ

Janek se Stříbrnou studánkou

RAKOVNÍK. To, že děti z divadelního souboru Janek, který už čtrnáct let působí při 3. ZŠ, vždy koncem května předvádějí, co si pod vedením Julie Kolocové a Jany Veselé za několik měsíců secvičily, patří už k tradičním závěrům školního roku. Nejinak tomu bylo i letos, takže poslední květnový týden patřil klub DDM v Čermákových sadech autorské pohádce Stříbrná studánka. Tu zde členové Janka předváděli několikrát denně svým spolužákům a především dětem z mateřských škol.

Pohádka byla trochu strašidelná, ale i poučná, a jak už to v pohádkách bývá, dobře dopadla. Velkým pozitivem bylo, že ji všichni hráli s chutí a s nasazením. Nápaditá byla tradičně i scéna, kdy například kouzelnou vodu evokoval stříbrný vánoční řetěz. Kulisy jsou totiž stejně jako kostýmy dílem divadelníků. „Scénář jsme připravovaly s Janou tradičně během prázdnin a od září jsme začaly s dětmi zkoušet. Připravovaly jsme i kostýmy a kulisy, které téměř neustále měníme a dále vymýšlíme. Měnily jsme je ještě dnes,“ směje se Julie Kolocová a hned vzápětí děkuje, jako každý rok, své kolegyni, protože bez ní by prý realizace představení šla jen velmi těžko.

Letos se v pohádce neobjevil žádný deváťák, jen několik osmáků, sedmáci a jeden páťák. „Vychováváme si už nové členy Janka, máme na škole pěknou líheň. Díky grantu od města jsme mohli mít ještě jedno divadýlko, kde hráli prvňáci a druháci,“ dodává Julie Kolocová, zatímco připravuje pro každého z účinkujících DVD z prvního představení: „To teď dáme dětem jako překvapení, aby měly památku na letošní pohádku.“

Roli ptáka ohniváka si zahrála Nikola Mašková, jediným problém prý pro ni bylo, že občas zapomínala mávat křídly: „Hrálo se mi dobře, jen text jsem se učila na poslední chvíli – asi týden předem. Ale to dělám každý rok,“ směje se. Natálie Klímová, která hrála Květoně, má prý dobrého pamatováka, takže se jí role učí dobře. „Jen mám trochu problémy s rukama, když dělám kámen,“ prozrazuje.

Možná služebně nejstarším členem Janka je Jana Vítová, hraje v něm už od třetí třídy: „Vždy jsem toužila po hlavní roli, zatím jsem ji ještě neměla, ale tak moc mi to nevadí. Roli kouzelné babičky mám ráda a dost jsem nad ní přemýšlela. Jsem dost důležitá postava, ale přitom nemám moc textu. Teď máme za sebou páté představení a je vidět určitý posun. Jak hrajete, ukáže se, co by chtělo vyladit. Při zkouškách se občas nudím, ale tady je to fajn, člověk se na to dívá z jiného úhlu,“ popisuje.

Vypravěče a jedno z nehodných dětí si zahrála Magdalena Šváchová: „Víc mě baví ten vypravěč, protože ráda spolupracuji s publikem. Dítě už bylo horší, protože nejsem zlobivá,“ říká a nabádá ostatní, aby se nesmáli tomu, co právě pronesla. V době našeho povídání měly děti před sebou odpolední představení pro rodiče, na které se velmi těšily: „Rodiče jsou věrné publikum, tleskají, i když to pokazíme. Dobře se nám hraje i pro školky, ale pro naši věkovou kategorii je to horší. Už jsme hráli i pro spolužáky, ale to máme trému a trochu se i stydíme,“ shodují se.

Lenka Pelcová