Psi zůstanou v místním útulku
RAKOVNÍK. Zatoulaní a opuštění psi, odchycení na katastru města, zůstanou i nadále v Rakovníku. A to díky tomu, že šel rakovnický útulek s cenou velmi nízko. Nejnižší nabídka totiž byla jediným výběrovým kritériem. V prvním výběrovém řízení, které bylo kvůli chybě v zadávací dokumentaci nakonec zrušeno, nabídl nejnižší cenu útulek Bouchalka v Buštěhradě. Ve druhém řízení podal nejnižší nabídku rakovnický útulek manželů Březinových. Rada města už ho schválila jako vítěze veřejné zakázky.
„Nic jiného, než nabídku podseknout, nám nezbylo. Cena je to vyděračská, ale protože jsme chtěli, aby tu psi zůstali a nemuseli se nikam převážet, museli jsme udělat to, co jsme udělali. Jinak by se s námi nikdo nebavil. I přes veškerou podporu, kterou jsme u veřejnosti měli, byla rozhodujícím kritériem cena, a proto nebyla jiná cesta, než dát ještě nižší nabídku, než jakou podala v prvním řízení Bouchalka,“ vysvětluje Hana Březinová, majitelka rakovnického útulku.
Rakovnická radnice se sice bije v prsa, jak moc město díky ní ušetřilo, ale neuvědomuje si, že tím majitele útulku donutila jít na cenu, která je pod náklady. „Naši práci tím nezaplatíme, ale pokud nám šlo o psy, nemohli jsme dělat nic jiného. Situace nás tedy nutí, abychom sháněli sponzory, kteří nám pomůžou. Po článcích v novinách se nám už nějací přihlásili, takže počítáme s tím, že se nám nakonec podaří ztrátu vykrýt pomocí příspěvků. Není to o tom, že to najednou jde dělat za 420 tisíc místo za 615 tisíc, ale o tom, že pokud chceme, aby tu psi zůstali, nemáme jinou možnost,“ říká Luděk Březina a dodává, že je to stejné, jako kdyby zaměstnavatel řekl zaměstnanci: Jestli chceš dál dělat svou práci, dostaneš 5000 a zbytek si sežeň sponzorsky.
Březinovi provozují útulek od roku 1999, budovat ho začali na základě toho, že je tehdy město oslovilo. Zákon totiž stanovil, že se obce musejí o opuštěné psy, kteří se potulují po jejich katastrech, postarat. Podle nové smlouvy, která je před podpisem, bude mít útulek pro veřejnost otevřeno sedm dní v týdnu, a to vždy na dvě hodiny.
Markéta Hartlová
