Stochovská Luna zavítala s černou komedií Ryba ve čtyřech.

Letošní Wintrův Rakovník přinesl tři nominace na přehlídky

Divák se vrací na Wintrovky

RAKOVNÍK. Po čtyři dny od středy 13. do soboty 16. března patřilo rakovnické KC jen a jen divadlu. Pokud se právě nehrálo, debatovalo se o představeních či zde probíhaly rozborové semináře. O postup na celostátní přehlídku amatérského činoherního a hudebního divadla Divadelní piknik Volyně se tentokrát ucházelo osm souborů.

Rakovníku regionálně nejbližší byla stochovská Luna. Její Rybu ve čtyřech režíroval Jiří Suk. Od poroty si vysloužil pochvalu za velmi dobrou textovou předlohu k inscenování, kterou upravil výraznými a účelnými škrty. Za zmínku stojí i fakt, že Jirka se k režii této inscenace dostal až poté, co ji soubor přestal zkoušet s Lubošem Fleischmannem, kvůli jeho pracovní vytíženosti v Bruselu.

Pravidelný divák Wintrovek byl jistě zvědavý na mladoboleslavské Divadýlko na dlani a Matouškovu variaci Voltairovy filozofické novely Candide aneb optimismus. I tentokrát ho čekala divadelní podívaná s gejzírem nápadů, gagů a vynalézavých hereckých kreací. Podobně jako Mladoboleslavští, jsou velkým lákadlem pro diváky i inscenace kladenského souboru V.A.D. Letos se podkladem k jejich hře stal Krvavý román Josefa Váchala. Kazimír Lupinec si pro svou jevištní adaptaci vybral několik dějových pásem románu a obohatil je o svůj autorský příběh televizní stanice TV Paseka, jejíž hlavní náplní jsou zprávy á la Nova. Obě zmíněné inscenace se dočkaly doporučení na volyňský Piknik. Doporučení, ale tentokrát na celostátní přehlídku studentského divadla Mladá scéna Ústí nad Orlicí, si odnesla i inscenace souboru Šlíp a Špíny Příběh geekův.

„Myslím si, že úroveň letošních Wintrovek byla skvělá. Podařila se i pestrá programová skladba, takže si mohli přijít na své milovníci různých žánrů. V podstatě žádná z inscenací nebyla vyložený průšvih a našla se celá řada výborných. Dost bylo i skvělých hereckých výkonů. Důležité je, že ani jedno z představení se nehrálo do prázdného hlediště, že vždy bylo minimálně přízemí velmi slušně zaplněné, za což jsem velmi ráda,“ říká jedna z organizátorek a dramaturgyně KC, Alena Mutinská.

Její názor v podstatě potvrzuje i jedna z pravidelných návštěvnic Mirka Míková: „Jsem nadšený divák Wintrovek, líbila se mi celková atmosféra, byla skvělá jako obvykle stejně jako organizace Tyláků. Asi nejvíce mě oslovilo páteční představení Mezi dvěma světy, ale v podstatě se dá říci, že se mi líbily všechny inscenace, které jsem viděla. Navštívila jsem pouze večerní představení, během dne mi na Wintrovky bohužel nezbýval čas. Lituji jen, že jsem neviděla odpolední představení, která vyhrála.“

Lenka Pelcová