Loni bylo přijato 210 psů, zhruba 180 našlo nový domov

Útulek praská ve švech

RAKOVNÍK. Možná za to může fakt, že v rodinných rozpočtech ubývají peníze, nebo možná jen rodiny nechtějí mít o další starost navíc. Každopádně je ale v rakovnickém útulku znát, že mají lidé menší chuť adoptovat opuštěného psa.

„Až do loňska platilo, že po slabém listopadu a prosinci (kdy mají lidé kvůli Vánocům jiné starosti), se to v polovině ledna zlomí a lidé zase začnou chodit. Nebylo ničím výjimečným, když jsme už v prvních měsících roku vydali i pět psů za víkend. Ale letos to neplatí. Lidí chodí málo a navíc jsme od Nového roku přijali padesát nových psů, což je opravdu hodně. Běžně tu máme v průměru od dvaceti do třiceti psů,“ popisuje majitelka útulku Hana Březinová.

Momentálně jsou v útulku čtyři štěňata, několik mladých pejsků od dvou do tří let (někteří z nich jsou vhodní i do bytu) a spousta krásných voříšků k domu se zahradou. „Rádi štěkají, proto nejsou vhodní do bytu, kde by rušili sousedy. Do bytu se většinou moc psů z útulku nehodí. Jednak kvůli štěkání, jednak kvůli tomu, že je to pro mnohé z nich stresující prostředí. Spousta lidí také zapomíná, že pes, který přišel do útulku, mohl zažít něco špatného. I proto se mnohdy zdráháme vydat psa, u kterého si nejsme stoprocentně jisti, že je hodný a bezkonfliktní, do rodiny, kde mají malé děti. Nikdy nevíme, proč se sem dostal. Možná se ho někdo zbavil právě z důvodu, že byl zlý na děti,“ vysvětluje Hana Březinová.

Loňský rok byl, co se počtu přijatých psů týče, průměrný. Podle majitelů útulku vybočoval jen tím, že to byl rok útěkářů. Více psů se vracelo původním majitelům. „Stabilně platí, že největší příjem psů máme od října do prosince. Není to z důvodu, že na podzim utíká nejvíce psů, nebo se jich lidé více zbavují, ale proto, že si jich veřejnost víc všímá. Když běhají v mrazu po ulici, je jim jich víc líto. Vůbec nejhorší měsíc je pro nás listopad, protože psů rapidně přibývá a zájemci o ně nechodí,“ říká Hana Březinová.

Loni útulek přijal 210 psů, kolem 180 z nich už má nový domov. Z vydaných psů se vrátili jen tři. U dvou to nebylo překvapení. „Byli kvůli své povaze neudatelní, ale objevili se tu lidé, kteří měli chuť to s nimi zkusit. Tak si je odvezli na zkoušku, jestli to půjde. Ale nešlo. Proto je vrátili a odvezli si jiné. U některých psů, kteří se dostanou do útulku, je bohužel problém, že byli špatně socializovaní. Nejsou agresivní, ale nejdou do kontaktu. Mají hrůzu z obojku, nepřijdou na zavolání, jsou spíše polodivocí. Při individuální péči je určitá šance, že se srovnají, ale nemůžou jít do rodiny s dětmi nebo k lidem, kteří nebudou chápat a tolerovat, že s nimi pes ani po několika měsících nekomunikuje, nenechá se hladit a nepřijde na zavolání,“ vysvětluje majitelka.

Na podobnou polodivokou smečku měla loni smůlu Jesenice. Na katastru města kdosi ve večerních hodinách vypustil z dodávky sedm psů. Jednoho z nich se vůbec nepodařilo chytit, ostatní skončili v útulku. Dva z nich byli tak asociální a agresivní, že byli uspáni. „Pro jednoho se našel nový majitel vcelku rychle, ale zbylí tři tu byli asi tři měsíce. Nebylo to s nimi lehké. Když jsme jim chtěli dát vodítko, utíkali a cenili zuby, ale bylo zvláštní, že když už měli vodítko kolem krku, přehodili z černé na bílou, nechali se hladit a dalo se s nimi pracovat. Byl zázrak, že nakonec všichni našli domov,“ uzavírá Hana Březinová.

Markéta Hartlová