Mandragora 1967/68 aneb „Tři mušketýři po 45 letech“: zleva Václav Matějka, Vlastík Beneš a Zdeněk Havelka.
Před pětačtyřiceti lety poprvé veřejně zahráli předchůdci skupiny Brutus
Připomněli si svůj první „kšeft“
PETROVICE. V neděli 8. července uplynulo přesně 45 let od okamžiku, kdy se poprvé na veřejnosti prezentovala bigbítová kapela Mandragora, která se postupem času transformovala (přes Elektronik a Kyklop) do současné skupiny Brutus. Mandragoru založili sólový kytarista Zdeněk Havelka, baskytarista Milan Tyburec, doprovodný kytarista Jindra Průcha a bubeník Václav Matějka koncem roku 1966. Po půlroce zkoušení se mladíci odvážili k prvnímu samostatnému veřejnému vystoupení. Psal se 8. červenec 1967…
Václav Matějka na tento první legendární „kšeft“, který se odehrál v hospodě na Zvíkovci, vzpomíná: „Přítel Jiří Polák nám namaloval několik plakátů. Co kus, to originál. Aparaturu nám tehdy přivezl další kamarád Karel Müller aerovkou 30. Z Rakovníka s námi jelo několik fanoušků a přátel. Sešla se na tehdejší dobu monumentální návštěva, všichni byli správně nažhavení. Co jsme jaksi opomenuli, byl fakt, že v zaplněném výčepu hostince sedí nad kartami místní štamgasti převážně starší generace. Nastala hodina H. Vystoupení jsme zahájili stounovským Satisfaction. Docela to makalo. Karbaníci, kteří se s takovým kraválem ještě nikdy nesetkali, z toho ale dostali šok. My jsme na sále hráli jako o život a ti vedle ve výčepu přicházeli pomalu k sobě. Když se ubezpečili, že jsou skutečně ve svý hospodě, rozrazili dveře a snažili se nás přeřvat. Chtěli jsme dohrát skladbu, ale oni začínali mít navrch. Protože to bylo v dobách socialistické vesnice a tito soudruzi měli v obci rozhodující slovo, neměli jsme proti nim žádnou šanci. Bylo nám řečeno, že pokud okamžitě nezměníme repertoár a nesnížíme hlasitost, vypráskají nás rozporkama. Protože ne všichni z nás věděli, co je to rozporka, zkoušeli jsme vyjednávat. Kompromis se nakonec našel. Naštěstí s námi byl kamarád Michal Pleska, všestranný muzikant. V té době suploval v hudebce ve Slabcích a navíc hrál na trubku v kapele Jožky Fencla. A tak sálem zazněly lidové písně a spokojení soudruzi začali zase rozdávat karty. Nakonec se nechali obměkčit vlastními dětmi a nám bylo dovoleno střídat lidovky s bigbítem.“
V neděli vystoupili dva z „otců zakladatel“ – Vašek Matějka a Zdeněk Havelka. Doplnil je Vlastík Beneš, který do Mandragory nastoupil o několik měsíců později. Na kytaru vypomohl jeho syn Michal (Film Blues Band) a dva současní Brutusáci Sáša Pleska a Vláďa Hasal. Veteráni zahráli a zazpívali šest písniček z původního repertoáru Mandragory od jejich tehdy nejoblíbenějších kapel Rolling Stones (Walkin´ The Dog, The Singer Not The Song), Animals (Bring It On Home To Me, I’m Going To Change The World) a Beatles (I Need You, I Call Your Name). Dnes se jedná o písně ze zlatého rockového fondu. Sáša Pleska všechny vtipně glosoval. Např. slovy: „I Need You – to byla tehdy poměrně novinka!“
Půlhodinový set Mandragory byl „zarámován“ dvěma dvouhodinovkami současné sestavy skupiny Brutus. Zhruba tři stovky posluchačů se královsky bavily. „Hlavní oslavy se odehrají 8. září na Tyršově koupališti v Rakovníku. Kromě vystoupení různých sestav Mandragory se představí i slavný TV Smith, frontman legendární britské kapely The Adverts. Samozřejmě nebude chybět současný Brutus. To vše bude probíhat pod moderátorským dohledem významného hudebního publicisty Petra Korála,“ nastiňuje další průběh oslav Vláďa Hasal, zpěvák a manažer skupiny Brutus.
Tomáš Bednařík
