Pekárna má lístky na finále!
RAKOVNÍK. Josef Pekárna je fotbalistou tělem i duší. V poslední době sice duše tak trochu vítězí nad fotbalovostí těla, o to větší úsilí ale věnuje fandění. Bývalý hráč SK Rakovník samozřejmě nemohl chybět ani na prvních utkáních českého týmu na Euru 2012.
„Od roku 90 jsem byl na všech mezinárodních akcích. Fandil jsem v Itálii, Anglii, Portugalsku, Německu, Švýcarsku. Letos jsem ale neuměl sehnat lístky jako obvykle, proto jsem se zhruba před třemi měsíci registroval poprvé v životě na stránkách UEFA. Nakonec jsem dostal čtyři lístky na Rusáky a na Řeky, a pokud by naši postoupili, tak i na finále.“
Jaké to je, kodrcat se někam půl dne, a pak vidět, jak nám do brány padá gól za gólem? „S Rusáky to byla hrozná sprcha. Přiznám se, že jsem chtěl po prvním zápase další lístky prodat,“ přiznává Josef Pekárna.
Druhý zápas s Řeckem byl ale úplně o něčem jiné. „To bylo super, ale zdržet se někde na párek, tak jsme zase neviděli nic,“ popisuje.
Josef si pochvaluje moderní stadion, kde nebyl problém dostat se o přestávku na toaletu. „Také vstup a výlez byl hrozně rychlý. To byl dříve problém, než člověka prošacovali. Horší to bylo s občerstvením. Při prvním zápase byly hrozné fronty, před zápasem jsem čekal na pití 45 minut. Při druhém jsem to už neřešil, stejně na stadionech prodávají jen nealkopivo.“
Při prvním zápase měl Josef lístek za 120 Euro a seděl ve druhé řadě kousek od rohového praporku. „Na druhý zápas jsem dostal lístek za 30 a seděl jsem v půlce stadionu za bránou. Bohužel tam, co zrovna góly nepadaly. Za registraci na stránkách UEFA jsem zaplatil 20 Euro, plus 1000 Kč si banka naúčtovala za převod do zahraničí. Ale správnej fanoušek na nějakou tu korunu nekouká.“
Na stadionech je prý naprosto úžasná atmosféra a fandí se už hodinu před zápasem. Že by čeští fandové bojkotovali mexické vlny, si nevšiml. „Na Rusáky jsme byli v jejich kotli. V hlavě mi pak ještě dva dny hučelo Rasija, Rasija, takže jsem ani neslyšel, jak fanoušci odvolávali Bílka,“ směje se Pekárna. Teď už pomalu začíná přemýšlet, jak se dostat na finále. „Do Kyjeva je to sice z ruky, ale určitě by to za to stálo. Takže už pomalu začínám řešit letenky,“ uzavírá Josef.
Pavel Sklenička