Vlastimil Řebec
Odešel básník a pedagog
Přelom loňského a letošního roku není příliš nakloněn spisovatelům a filozofům. Po Václavu Havlovi opustil tento svět Josef Škvorecký a několik dnů nato stihl stejný osud i jesenického literáta a pedagoga Vlastimila Řebce.
Vlastimilovým rodištěm a celoživotní láskou byla Paříž. Narodil se zde 9. ledna 1939 českým rodičům. Ti, možná proto, aby jejich syn nezapomněl, odkud pochází, mu dali jméno Vlastimil. Do České republiky se vrátili, když mu bylo devět let. Po návratu však neměla rodina na růžích ustláno. Otce poslali tehdejší mocipáni do vězení a maminka se starala o dva syny sama. Přesto Vlastík vzpomínal na své dětství na Kokoříně velmi hezky.
Po maturitě v roce 1957, kterou si odbyl v Doksech u Máchova jezera, si musel odsloužit své jako dělník v Kralupech. „Musel jsem kopat jámy, dělal jsem to mechanicky a přitom jsem si vysníval své příběhy. Třeba jak jedu Tour de France,“ vyprávěl po létech. Kolo ostatně bylo jeho další vášní. Chtěl být novinářem nebo učitelem. Druhé přání se mu nakonec splnilo. V roce 1966 nastoupil jako učitel na jesenické učiliště a o několik let později dokončil i dálkové studium na Pedagogické fakultě UK, obor český jazyk – francouzština. Po normalizaci byl nucen opustit jesenickou školu. Učil v Lubenci, kam dojížděl i na již zmíněném kole.
Po roce 1991 zastával post vedoucího školního inspektora v Lounech. Tuto funkci však po letech kvůli zbytečnému papírování opustil a vrátil se k učení. I jako důchodce působil na střední škole v Žatci a posléze své profesní kolečko zakončil tam, kde začínal – na jesenickém učilišti. Za svou pedagogickou činnost získal v roce 2010 medaili ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy 1. stupně.
Vlastimil Řebec však nebyl jen pedagog. Byl i významným kulturním pracovníkem regionu, literátem a především básníkem. Svou první sbírku Nebásně vydal v roce 2000, po ní následovalo Vánkovatění (2003), texty k publikaci Jesenicko poeticky (2005), Jsem ještě tady (2009) a Pootevřeno (2010). Svou poslední báseň použil Vlastimil Řebec do letošního „péefka“. Básník slova i života nás opustil po těžké nemoci v pátek 6. ledna.
Lenka Pelcová
