Kauzu dostane jiný soudce

RAKOVNÍK. Po dvou dnech v září proběhlo i v říjnu dvoudenní jednání v případě žaloby na zajištění rovného zacházení, kterou na svého zaměstnavatele – město Rakovník podala referentka odboru dopravy Jana Titzlová.

Vzhledem k tomu, že žalující neslevila ze svých podmínek, mezi nimiž je i finanční náhrada ve výši 164 tisíc korun, k dohodě opět nedošlo a soudní jednání pokračovalo doplněním listinných důkazů a výslechy několika dalších svědků většinou z řad jejích kolegů.

Prvním z vyslýchaných byl vedoucí oddělení registru vozidel Jaroslav Hurt. Z jeho výpovědi vyplynulo, že byť se žalobkyní nebyl v pracovním styku, zaznamenal koncem roku 2008 problémy, které měla s některými spolupracovnicemi. V září 2009 byl dokonce svědkem konfliktu s kolegyní Porcalovou: „Sám jsem slyšel, jak ji žalobkyně slovně napadla, ale po incidentu za mnou postupně obě přišly a shodně tvrdily, že je napadla ta druhá. Jana Titzlová pak tvrdila, že dokonce dostala facku. S oběma jsem vše sepsal a zapsal jsem i to, co jsem slyšel já. Poté došlo k jednání za přítomnosti zástupce odborů, kde bylo dohodnuto, že Jana Titzlová bude pracovat v jiné budově. Od té doby se situace na odboru opět uklidnila.“

Dalších dvou svědků se Jana Titzlová mimo jiné dotazovala, proč opustili místnost, když ona do ní vstoupila, přestože ještě neměli dojezeno. Oba shodně potvrdili, že osobní konflikt s žalobkyní nikdy neměli, ale pociťovali napjatou atmosféru, dokud s nimi pracovala ve stejné budově.

Většina druhého dne jednání patřila výslechu tajemnice Elišky Holkové. Ta se snažila objasnit, proč Janě Titzlové kontrolovala počítač, proč jí od roku 2009 již nepovolila vedlejší výdělečnou činnost či to, jak obecně projednává konfliktní situace na pracovišti. „Do konce roku 2008 jsem o Janě Titzlové téměř nevěděla. V lednu 2009 za mnou přišla, že vzhledem k zákazu zdržovat se na pracovišti po pracovní době nemůže vykonávat práci pro svazek pro dopravní obslužnost měst a obcí Rakovnicka. Nezmínila se však o tom, že od svazku má již k dispozici notebook i služební mobil. Chtěla jsem vědět, zda tuto práci nevykonávala v pracovní době, proto jsme se domluvily na kontrole jejího počítače. Na místě jsem zjistila, že soubory týkající se svazku byly založeny a bylo s nimi nakládáno i v pracovní době. Proto jsem žalobkyni sdělila, že další práci pro svazek jí již nepovolím. Poté mi ukázala porno maily, které jí měl posílat její nadřízený Fröhlich, a sdělila mi, že když tak učiním, vše zveřejní.“ Z dalších slov tajemnice vyplynulo, že největším neště­stím v tomto případu byla medializace a následná skandalizace celého odboru.

Přestože soudce Bláha původně předpokládal, že čtvrtek uzavře koncentrací řízení (podle ní může soud uložit stranám, aby označily důkazy, které navrhují, nejpozději na konci prvního ústního jednání, které se ve věci koná. Navrhovat další důkazy je možné jen v případě, že jejich potřeba vyplyne až v průběhu dokazování), nakonec tak neučinil. Důvodem byl jeho odchod na nový post u krajského soudu. Případ tedy přebere jiný soudce. I proto bylo hlavní líčení odročeno na neurčito.

Lenka Pelcová