I strážníci jsou proti závorám

RAKOVNÍK. Státní a městská policie byly tématem 12. občanské kavárny. Diskusní pořad se uskutečnil 20. ledna od 18 hodin v prvním patře Restaurace U Rakovnického primase a pozvání přijali tiskoví mluvčí okresního ředitelství police René Černý a velící strážník městské policie Pavel Škvára. Chybějícího starostu Zdeňka Nejdla, který se omluvil, zastupoval radní Miroslav Koloc (ODS).

Hned v první části večera diskutující narazili na problém s přechody pro chodce na Husově náměstí. Podle Anny Jakubské jsou sice na náměstí vyznačena místa, kde by se dalo přecházet, ale značení neodpovídá vyhlášce, a proto o přechody v pravém slova smyslu nejde. René Černý s názorem souhlasil. „Tyto přechody skutečně chodce jenom matou. Bílé kostky jsou zavádějící. Chodci, hlavně pak děti nebo starší lidé, si mohou myslet, že jsou na přechodu, ale ve skutečnosti to tak není,“ vysvětlil René Černý. Diskutující i moderátoři se pak snažili přimět Miroslava Koloce, aby město věc uvedlo do pořádku. Radní Koloc oponoval, že se na náměstí nestala žádná dopravní nehoda, při níž by byl zraněn chodec, navíc se značkami v historickém centru by se mělo šetřit. Problém vidí spíše v hustotě provozu a velkém množství aut na náměstí. Proti vybudování regulérních přechodů byl i strážník Jan Měkuta. „Přechody by neměly žádný smysl. Lidé proudí z obchodu do obchodu a po přechodech by stejně nikdo nechodil,“ argumentoval.

Diskuse se pak stočila i na parkovací systém se závorami a dopravní režim ve Vysoké. „I pro nás je to špatný systém. Lépe by se nám kontrolovaly parkovací automaty. A Vysoká ulice je ve stávajícím režimu asi vůbec největším problémem celého centra. Auta se nemají kde otáčet, slepá ulice je tak úzká, že by se tu nemělo vůbec parkovat, ale přesto je to kvůli zásobování nezbytné,“ připomněl Pavel Škvára. Podobně problematická je podle Petra Cafourka a Vlastimila Pinky i Nádražní ulice. Diskutující se nakonec shodli, že práce státní i městské policie jsou na dobré úrovni, strážníci by si ale zasloužili lepší zázemí.

Pavel Sklenička