Foto

Daniela Kederová (vlevo) předává jedné ze sponzorek jako dík za pomoc výrobek z chráněné dílny Dobromysli.

 

Foto

Popové písničky Jiřího Helekala, s nímž zpívala dcera Aneta, při oslavách klienty Dobromysli roztančily.

 

Společenství Dobromysl ze Srbče oslavilo desáté výročí

Největším dárkem auto pro klienty

SRBEČ. Na statku Společenství Dobromysl v Srbči měli ve středu odpoledne hned několik důvodů k radosti. Jednak sdružení slavilo výročí deset let, jednak mu byl slavnostně předán automobil Ford Tranzit, s nímž budou klienti stacionáře jezdit nejen na výlety. Automobil byl pořízen díky darům sponzorů.

„Celý dobročinný projekt funguje tak, že naše firma AB Help zajistí, aby se automobil mohl pořídit. To znamená, že obvoláváme firmy a žádáme je, zda by finančně podpořily nákup automobilu. Tím, že poskytnou finanční příspěvek, si zároveň zajistí na autě reklamní plochu. Čím více peněz dají, tím větší plochu získají. Musíme tedy celou částku na nákup vozu shromáždit předem. Tímto způsobem jsme dodali automobil i novostrašeckému dětskému domovu,“ říká Zuzana Leová z firmy AB Help.

Nákup Fordu pro Dobromysl trval déle, než se očekávalo. Přišla totiž hospodářská krize a spousta firem musela začít šetřit. „Navíc je tento kraj poměrně chudý, proto se tu sponzoři sháněli velmi těžce. Nakonec jsme museli změnit strategii a oslovili jsme i pražské firmy. Když už se místní firmy chytily, tak spíš takové, které s námi spolupracovaly už dřív. V průměru projekt podpořila tak jedna z patnácti oslovených firem. Zatím se na tomto autě podílí kolem osmdesáti firem,“ přibližuje Zuzana Leová. Automobil Ford Tranzit byl Dobromysli slavnostně předán při středečních oslavách výročí, na které byli zároveň pozváni všichni jeho sponzoři. „Tranzit nám strašně pomůže, doposud jsme dopravu řešili svými soukromými auty, což bylo dost nedostatečné. Teď budeme mít auto, do kterého se vejdeme všichni, takže se častěji dostaneme na kulturní akce a různé výlety. První, který klienty čeká, bude v pondělí do ZOO,“ přibližuje Daniela Kederová, terapeutka a jedna ze zakladatelů společenství.

Dobromysl oslavila svoje desáté narozeniny s mírným předstihem. Jako ideová myšlenka bylo společenství založeno 7. července roku 2000. „Za deset let toho máme za sebou už strašně moc. Když jsme společenství založili, měli jsme pouze ideu a žádný dům, kde bychom ji mohli uskutečnit. Vhodný objekt jsme hledali asi dva roky a pak jsme narazili na statek v Srbči. V roce 2002 jsme se sem nastěhovali a začali dávat statek do kupy. V počátcích jsme na to byly tři rodiny, pak se jedna odstěhovala a zůstaly jsme dvě. Nahoře nebyla voda, záchody, v každé místnosti se topilo v kamnech, začátek byl těžký, ale měli jsme v sobě velký elán a nadšení,“ popisuje Daniela Kederová.

První klienti začali do stacionáře, který se ještě stále budoval a vylepšoval, dojíždět následujícího roku. Většinou to bylo jen na jednu noc a den. „Byl to takový zkušební provoz. Od roku 2006 jsme začali provozovat týdenní pobytový stacionář. Teď tu pracujeme čtyři terapeutky a staráme se o devět klientů s mentálním postižením,“ popisuje Daniela.

Desetileté výročí oslavilo společenství hudbou. Na dvoře statku jako první zazpíval zpěvák populární hudby Jiří Helekal s dcerou Anetou. Po něm hudební žánr poskočil do zcela odlišné oblasti. Druhý koncert byl písničkáře Jiřího Dědečka, který se na statku v Srbči poprvé představil loni v rámci Jara písničkářů. „Atmosféra je tu dnes podobná jako loňského roku. Lidi jsou velmi otevření, veselí a nadšení, jak už u nich pramení ze zjednodušení vnímání světa. Když je na to člověk připravený, tak ho to z míry nevyvede. Oni jsou hrozně milí, když teď posloucháme Jirku Helekala, dá se všimnout, jak sledují takovou tu patetickou první linii sdělení a někteří z nich jsou schopni se při tom rozplakat, což je opravdu dojemné. Když si můžu vybrat, tak samozřejmě radši hraji v klubech pro vysokoškoláky, ale tohle je jiné, je to dobročinná akce. Tím, že takhle občas někam vyjedu a zahraji zadarmo, určitým způsobem odčiňuji své hříchy. Jsem pevně přesvědčený, že mám hříchů hodně, takže tu asi budu hrát často,“ říká s úsměvem Jiří Dědeček.

Markéta Hartlová

« Zpět