O případu „ztraceného“ mobilu hovoříme s řidičem Anexie Josefem Šafaříkem
Můj názor nikoho nezajímal
V minulém čísle jsme informovali o nepříjemné události, ke které došlo 18. 2. na autobusové lince z Prahy do Rakovníka. Protože média prezentovala událost z pohledu cestujících, policie a představitelů společnosti Anexie, požádali jsme o názor také „hlavního aktéra“ řidiče autobusu Josefa Šafaříka.
K čemu na nočním spoji z Prahy do Rakovníka došlo?
Z Prahy, ze stanice Na Valech, vyjíždím ve 22:38. Předtím tam ale stojím dvě a půl hodiny. Protože nemáme v Praze žádné zázemí, seděl jsem na zadních sedadlech (tzv. pětce) a poslouchal rádio. Mobil jsem měl před sebou, položený na dvojsedačce mezi opěradly. Když jsem uviděl, že už jsou na stanici cestující, šel jsem dopředu nastartovat a popojel na zastávku č. 2 a začal je odbavovat. Na mobil jsem úplně zapomněl. Když jsem se rozjel, uvědomil jsem si, že nemám telefon na palubovce, kde ho normálně mívám. Zastavil jsem u Střešovické vozovny a šel jsem si pro něj dozadu. Mobil už ale na místě, kde jsem ho nechal, nebyl. Nebyl ani na zemi za sedačkou. Zeptal jsem se mládenců, kteří seděli vzadu na pětce, zdali telefon nenašli, a oni mně řekli, že ne. Vrátil jsem se dopředu, půjčil jsem si mobil od jedné z cestujících a prozvonil jsem číslo mého telefonu. Ten byl ale vypnutý. Protože byl v pouzdře a navíc zajištěný, je vyloučeno, aby se vypnul sám. Bylo mi jasné, že ho někdo musel vzít a vypnout.
Proto jste volal policii?
Protože telefon stál 6 tisíc korun, tudíž jeho krádež je trestným činem, využil jsem svého práva a řekl jsem cestujícím, že zavolám policii. Nikdo proti tomu nic nenamítal. Není pravda, že jsem lidi v autobuse držel jako rukojmí. Kdo chtěl, mohl jít ven a zase pak dovnitř. Toho někteří cestující využili a šli si zakouřit. Nepředpokládal jsem, že policie dorazí až za 40 minut, a to ještě po dvojí urgenci. Mezitím mně volal dispečer Vladimír Kovář, kterého kdosi kontaktoval, a přikázal mi, abych okamžitě pokračoval v cestě. Policejní dispečerka mně ale řekla, abych čekal, že hlídka už je na cestě. Proč jela z Dejvic ke Střešovické vozovně 40 minut, není jasné. To už někdo z cestujících zavolal TV Nova, která celou událost zkreslila a udělala ze mně před celým národem blbce. Důvod, proč jsem nemohl jet, byl především ten, že jsem byl rozrušen. Kdybych držel lidi jako rukojmí, byla by na mě určitě podána žaloba, což se nestalo.
Dokončení na str. 2