Z bývalé fary ve Velké Chmelištné zbyly po velkém požáru na Boží hod vánoční jen obvodové zdi.

Požár fary nejspíš zavinila závada na olejovém radiátoru, škoda činí 1,5 miliónu

Na Vánoce přišli o domov

VELKÁ CHMELIŠTNÁ. Obyvatelům bývalé fary ve Velké Chmelištné nepřinesl letošní Štědrý den klid a pohodu, ale čirou hrůzu. Ve čtvrtek brzy ráno začal jejich dům hořet a přes veškerou snahu hasičů i zdejších dobrovolníků z něj nakonec zbyly pouze obvodové zdi. Naštěstí v době požáru nebyl nikdo uvnitř a tragédie se obešla bez zranění. Rodina Šuranových však přišla o všechno.

Kolem páté ráno na Boží hod vánoční zaslechl soused podivné rány. Byl to hořící eternit, který vlivem vysoké teploty začal praskat a vystřelovat. „Na jednu stranu bylo štěstí, že tam eternit na střeše byl, ten na požár upozornil. Ještě jsem si četl knížky, které jsem dostal pod stromeček, když soused přiběhl. Okamžitě jsme volali hasiče. Byla to hrůza. Plameny šlehaly vysoko nad střechu a eternit, pod nímž byly ještě šindele, praskal, jako když někdo střílí. Naštěstí ten den nebyla vichřice, jinak se mohl požár postupně rozšířit na všechny okolní domy, které jsou hodně blízko sebe. Fara navíc sousedí s kostelem. Taky jsme měli strach, aby nechytlo seno v seníku vedle budovy,“ říká starosta Velké Chmelištné Karel Vožeh.

Hasiči už sice byli na cestě, přesto nikdo nevěděl, jestli nejsou uvnitř hořícího domu jeho obyvatelé. Před domem sice nestálo auto jako obvykle, což nasvědčovalo tomu, že Šuranovi někam odjeli, přesto měli sousedé obavy, zda není uvnitř syn. Ten měl totiž pokoj v podkroví, odkud se začal oheň šířit. „Až teď jsem poznal, jak jsou mobily k ničemu. Všichni ho na večer vypnuli a nemohl jsem se nikomu dovolat, abych zjistil, jestli jsou Šuranovi pryč, nebo ne. V té hysterii chtěli mladí kluci vlézt dovnitř a dům prohledat, to jsem jim ale nedovolil. Nakonec se nám podařilo zjistit, že jsou na návštěvě u dcery v Rakovníku. Doma zůstal jen pes. Ovčák byl sice na dvoře, byl ale v šoku. Člověk nikdy neví, co zvíře v takové situaci napadne, tak jsme ho raději zavřeli do chlíva. Jako první dorazili hasiči z Jesenice, ti tu odvedli největší kus práce, za což jsme jim hrozně vděčni. Rakovničtí přijeli strašně pozdě,“ popisuje starosta.

Hasičům však ztěžovaly práci dráty elektřiny u domu. Nemohli začít pořádně hasit, dokud nebyl vypojen hlavní rozvaděč a celá vesnice nebyla bez proudu. Než však STE zareagovala, bylo už téměř pozdě. Plameny se z pokoje postupně rozšířily po celém podkroví a na šindelovou střechu. Oheň prohořel i stropem do přízemí a zničil veškeré zařízení v domě.

Šuranovi přijeli ve chvíli, kdy už měli hasiči plameny pod kontrolou. Hrozné zprávě nevěřili až do chvíle, než dům spatřili na vlastní oči. Bývalou faru mají již několik let pronajatou k trvalému bydlení od římskokatolické církve.

„Štěstí, že neviděli to nejhorší. Je to strašné. Nic nemají, zbylo jim jen to, co měli na sobě. Naštěstí se nikomu nic nestalo. Místní i chalupáři se snaží pomáhat, jak jen to jde. Někteří nabídli své domky k bydlení, jiní přinesli oblečení nebo peníze. Vybrali jsme mezi sebou několik tisíc korun, dali jsme, co kdo po Vánocích mohl. Několik chalupářů přijelo pomoci poté, co o požáru slyšeli v televizi,“ říká starosta a sám se vrací k vyhořelému domku, který od požáru snad celá vesnice pomáhá vyklízet.

„Podle výpovědi svědků se oheň šířil od obytné místnosti v půdním prostoru. Protože do této místnosti nevedly rozvody tepla, vytápěla se olejovým radiátorem, který nechali obyvatelé zapnutý, když odjeli na Štědrý den pryč. Požár s největší pravděpodobností zavinila technická závada na tomto radiátoru. Konkrétní závadu bohužel nezjistíme, protože z něj po požáru zbyla jen vyhořelá žebra. Zazděný trám v komíně jsme nenašli. Předběžně byla škoda vyčíslena na jeden a půl miliónu korun,“ říká vyšetřovatel rakovnických hasičů Pavel Falbr.

Markéta Polívková