Dvaadvacátá Popelka měla mnohem lepší úroveň než minulé dva ročníky

Drahokámen nominován, Vševěd doporučen

RAKOVNÍK. Od středy do neděle ovládla Tylovo divadlo Popelka. Patrně žádný Rakovničan, nota bene děti, však nepomyslí, že šlo o krasavici oddělující obilniny od luštěnin; národní přehlídka amatérského činoherního divadla pro děti se do Rakovníka vrátila opět po roce již po dvaadvacáté. Vítězně – tedy s nominací na Jiráskův Hronov – z klání vyšlo jihlavské divadlo De Facto Mimo. S doporučením pak „vyvázlo“ ašské divadlo ažažAš.

Ani dvaadvacátá Popelka neporušila ustálené tradice. Jedinou inovací bylo rozšíření hracích scén o sál kulturního centra, který hostil dvojici představení. Všechny základní konstanty jinak zůstaly bohudík zachovány.

O obětavé pořadatelství, servis a zázemí pro všechny účinkující i porotce se přímo úchvatným způsobem postaral domácí DS Tyl Rakovník a pracovníci KC. Každý hrací den spatřovalo světlo zářivek foyeru Kukátko, jakýsi „popelčí deník“ reflektující očima mladých redaktorů (vesměs členové DS Tyl) události přehlídky dne předchozího.

Popelka, pokud tedy šla vůbec spát, neboť v divadle se rozjížděly tradiční mejdany až do ranních mrazíků, definitivně rozlepovala oči v 10:00. Další hra následovala ve 13 hodin, den uzavíralo představení v 18:30. Prakticky celá třináctka akreditovaných souborů se těšila z minimálně velice důstojné divácké kulisy; některá hlediště pak byla naprosto vyprodána.

Nejsnáze to bylo možné právě na sále KC, který disponoval minimální kapacitou 50 diváků. Jelikož se národní přehlídky účastnilo mnoho pozorovatelů z celé republiky, jakožto i herců z přihlášených souborů, byla pomyslná vrátka veřejnosti zavřena prakticky hned v první den prodeje vstupenek. To se přihodilo žel právě v případě skvělého zahajovacího představení Modrej drahokámen anóbrž Zelená Gizela a Mrkvajníci jihlavského divadla De Facto Mimo. Většinu inscenací v „Tyláku“ však bylo možné navštívit bez větších obtíží.

Právě jihlavští se v neděli v poledne, během slavnostního zakončení přehlídky, dočkali velmi výrazného ocenění. Jejich kus byl odbornou porotou, v jejímž čele usedl umělecký šéf a režisér Divadla ABC Milan Schejbal, nominován pro Jiráskův Hronov 2004. Ačkoli účast ještě nemá úplně jistou, na Hronov se může těšit i ašské divadlo ažažAš. Porota jeho představení Tři zlaté vlasy děda Vševěda na Hronov doporučila.

Mimo soutěž se v boji čistě o diváckou přízeň utkala i dvojice tzv. inspirativních představení, které mají za cíl obě strany barikády, herce i diváky, pobavit a ukázat jim profesionální dimenzi divadla pro děti. Mimořádný ohlas v této souvislosti sklidilo plzeňské Divadlo Alfa se čtvrteční hrou Když se čerti rojili.

„Na letošní přehlídce se dle našeho názoru v zásadě urodilo. Již jen zřídka se zde objeví inscenace s diletantskou předlohou, o krůček vzrostla i kvalita jevištní realizace. Celkově vzato však dvaadvacátá Popelka předchozí dva ročníky nepochybně kvalitativně překonala,“ zhodnotil pětidenní divadelní maratón Milan Schejbal. My se k němu vrátíme v příštím čísle rozsáhlým publicistickým materiálem.

Marek Bradáč