„Chceš peníze, nebo co?“ křičel na „Ramba“ Vladimír Beneš
Šel na houby a díval se do hlavně samopalu
RAKOVNÍK/ŠPIČÁK. Začátek houbařské sezóny vylákal stovky milovníků této pochutiny do lesů. Představte si, že jdete ke svým oblíbeným flekům a najednou na vás míří hlaveň samopalu. Že to není možné? Taková situace jak vystřižená z laciného filmu potkala pana Vladimíra Beneše z Rakovníka.
„Na houby jsem vyrazil se svým osmiletým synem Davidem a kamarádem Liborem Rážou ve středu 21. srpna v devět hodin ráno,“ vzpomíná na nepříjemné dopoledne Vladimír Beneš. Houbařská trojice vyrazila na známá místa, přímo do bývalého vojenského objektu na Špičáku. Ještě neměli ani půl košíku hub, když se dostali do blízkosti stožáru vysílače pro mobilní telefony. Najednou se u nedalekého vojenského stavení otevřely dveře a proti houbařům vyrazil chlapík, která si svým vzevřením nikterak nezadal s filmovou postavou Ramba. Oděný byl celý v maskáčové uniformě, na hlavě stejný klobouček, válečně pomalovaný v obličeji a byl po zuby ozbrojený. Obrovská dýka, u pasu granáty a v rukou samopal vzor SA 58.
„Se zamířeným samopalem a prstem na spoušti vyrazil přímo k nám,“ pokračuje pan Vladimír. „Byli jsme v naprostém šoku. Kluk se mi rozeřval, tak jsem ho schoval za sebe a na chlapa, který byl asi čtyři metry ode mě, jsem zařval: ‘Co chceš ty magore, peníze nebo co?’. Stál, mířil na nás a ani nehnul brvou. Začali jsme pomalu ustupovat a pořád jsme nechápali co se děje. V tu chvíli se dveře u stavení otevřely znovu a vyšli z něj další dva pomalovaní chlápkové podobně oblečení jako ten první, jen na hlavách měli čelenky ze šátků. Ti se na nás jen podívali a beze slov vyrazili k bývalému psinci. To už jsme na nic nečekali a upalovali jsme zpátky k autu,“ dodává k dramatické situaci pan Beneš.
Po návratu do Rakovníka a ohlášení na policii vyrazili společně znovu na Špičák. Ale po ozbrojencích nikde ani památka. Ani žádný z přítomných houbařů je neviděl. Až později se k panu Benešovi doneslo, že podobně oblečení mladící byli k vidění o dva dny později na rakovnickém vlakovém nádraží.
Sláva Vaic