RAKOVNÍK. Sídliště Zátiší se pomalu ale jistě rozrůstá do úctyhodných rozměrů. K 1. únoru 2001 byl předán nájemníkům další bytový dům o dvaceti čtyřech bytech. Ve stadiu hrubé stavby jsou navíc další dvě bytovky, takzvané žiletky, po jedenácti bytech. Ve všech případech se jedná o kooperaci města a družstev stavebníků. Kromě města, dodavatelské a projekční firmy je tvoří také budoucí vlastníci bytů.

“Tento způsob výstavby se nám osvědčil,” vysvětluje jeden z iniciátorů projektu ing. Ivan Macourek. “Všechny domy jsou vždy předem naplněny. Příslušné družstvo tvoří budoucí majitelé bytů a staví se z jejich vkladů, ze státní dotace a z hypotéčního úvěru. Město vkládá zasíťovaný pozemek a je garantem státní dotace. Stát přispívá na jeden byt částkou 320 tisíc korun. Navíc družstvo jako celek je schopno získat hypotéční úvěr za daleko lepších podmínek než jednotlivec. Budoucí majitel může ovlivnit, jak bude byt vypadat, vybrat dveře, dlažby, kuchyňskou linku apod.” míní Macourek. O minimální ceně bytu se obecně nechce vyjadřovat, neboť jde o ceny rozdílné případ od případu. Obecně však potvrzuje, že se lze výstavbou nového bytu dostat pod cenu, za jakou se v Rakovníku prodávají byty staršího data (kolem 600 tisíc za 3+1, pozn. red.). O výstavbu je proto značný zájem. Zejména mezi mladými lidmi, kteří teprve zakládají rodiny, ale i mezi důchodci, kteří se chtějí z většího bytu vystěhovat a menší pořídit. Výhodou je rychlost výstavby, kdy od zahájení do kolaudace dělí čekatele pouhý rok. “Zájemců je dost, hlavně z podniků, které se tu dramaticky rozšiřují. Zejména Valeo láká do Rakovníka stále více lidí a ti potřebují někde bydlet. A tohle je pro ně hodně příznivé řešení,” dodává Macourek.

V poslední době se diskutuje o architektonickém návrhu dvou nových domů. Tzv. “žiletkový” typ bytovek se zatím nesetkává u občanů s jednoznačnými ohlasy. “Jedná se o dílo renomovaného architekta Karla Zuzky. Je to rakovnický rodák nyní působící v Českých Budějovicích. V Rakovníku projektoval např. přístavbu Masarykovy obchodní akademie nebo přístavbu radnice. Žiletkový typ domu vyniká svými tepelně izolačními vlastnosti. V létě je objekt ochlazován pavlačemi, kterými je celá stavba přeříznutá jako žiletkami. V zimě má mít konstrukce domu vliv na menší náklady pro vytápění. Také cena za metr plochy vychází velmi příznivě. Dostaneme se pod 16 tisíc za metr čtvereční, přitom republikový průměr se pohybuje kolem 20 tisíc,” vysvětluje vedoucí odboru výstavby a investic Milan Kotál. Podle jeho názoru je předčasné hodnotit architekturu ve stádiu hrubé stavby. “Definitivní posouzení bych ponechal až po zakončení celého sídliště. Celek bude uzavírat kruhový věžák v duchu žiletek a další dva domy. Od stávající zástavby budou odděleny přírodním zahradním parterem. Uznávám, že první pohled může být ve srovnání s okolními domy trochu divný, protože domy působí extravagantně. Ale myslím si, že architektura by měla provokovat, a vidím, že v tomto případě se tak děje. Předcházející dům projektoval Sprink. Jejich pojetí bylo hodnoceno zase jako nádraží, takže tentokrát sáhlo družstvo po jiném architektovi. Je to jako pohled na ženu, jednomu se líbí, druhému ne,” míní Kotál.